-
Period: 43 BCE to 410 BCE
Doba Římanů
Připlouvají v čele s Juliem Ceaserem a zakládají kolonii Britannia a město Londýn. -
596
Založeno první arcibiskupství v Canterbury
-
Period: 601 to 700
Období tzv. heptarchie
Vláda 7 nejmocnějších germánských států (Wessex, Sussex, Essex, Kent, Mercie, Northumbrie, East Anglia) -
Period: 701 to 827
Útoky Vikingů
-
827
Sjednocení Anglie
Roku 827 je sedm království (Wessex, Sussex, Essex, Kent, Mercie, Northumbrie, East Anglia), které vznikly už za doby Římanů, konečně sjednoceno králem Egbertem z Wessexu. -
Period: 827 to 871
Vyhnání Vikingů
Po sjednocení Anglie jsou Vikingové definitivně vyhnáni až v roce 871 Alfrédem Velikým. -
1066
Bitva u Hastings
Roku 1066 se střetnou v bitvě u Hastings normandský vévoda Vilém a anglosaské vojsko vedené anglickým králem Haroldem Godwinsonem. Vilém zde vítězí a mění své jméno na Vilém I. Dobyvatel.
Má syna Viléma II. jehož dcera si bere Jindřicha Plantageneta původem z Francie. -
Period: 1101 to 1200
Rod Plantagenetů
Vikingové opět zabírají území Anglie v čele s Knutem Velikým, ale po jeho smrti se k moci dostává rod Plantagenetů. -
1215
Magna charta libertatum
Jan Bezzemek je nucen vydat Velkou listinu práv a svobod výrazně omezující moc krále ve prospěch své šlechty. -
1305
Poražení Skotů
Edward I. usiloval mnoho let o připojení Skotska ke králoství, sesadil skotského krále, po mnoha povstáních se mu podařilo zlomit odpor vedený Williamem Wallacem a Skotsko bylo připojeno. -
Period: 1337 to 1453
Stoletá válka
Stoletá válka byl konflikt mezi Anglií a Francií. Hlavní příčinou byl boj o nadvládu v bohatých Flandrech. Válka má tři období, v posledním období dominuje postava Johanky z Arku, která s francouzským vojskem dobývá Orleáns a vítězí válku. -
Period: 1453 to 1483
Válka růží
Jedná se o boj o trůn mezi rody Lancasterů a Yorků, nakonec se na trůn dostává dynastie Tudorovců po vítězné bitvě u Borsworthu v čele s Jindřichem VII. Tudorem. -
1534
Vznik anglikánské církve
Kvůl sporům s papežem zakládá Jindřich VIII. 1534 anglikánskou církev a její Články víry, které zahrnují její program. -
Period: Nov 17, 1558 to
Vláda Alžběty I.
Alžběta I. zavádí anglikánskou církev po vládě její sestry Marie Krvavé. Za její vlády je popravena Marie Stuartovna.
1588 Alžbětini admirálové Drake a Raleigh poráží zbytek bouří poškozeného válečného loďstva (armada), které proti Anglii poslal španělský král, poté co Alžběta odmítla jeho návrh na sňatek.
Anglie se stává námořní velmocí, 1584 získává v Americe kolonii Virginii -
Prachové spiknutí
Po smrti Alžběty I. se na trůn dostávají Stuartovci. Prvním Stuartovcem na trůně je Jakub I., král skotského původu. Snažil se potlačit vliv parlamentu, a proto proti němu vypuklo 1605 tzv. Prachové spiknutí -
Period: to
Trvání republiky
Rozpory mezi parlamentem a králem přerostly do občanské války. Do čela parlamentního vojska se dostává Oliver Cromwell a vítězí nad přívrženci krále. Vyhlásil republiku a prohlásil se Lordem protektorem. Nastolil tvrdou diktatu.Ta trvala ještě rok po jeho smrti, vládl syn Richard, ale parlament povolává Stuartovce zpět. -
Vznik Personální Unie se Svobodným Nizozemím
Královnou se stala Marie Stuartovna, která svým sňatkem s Vilémem III. Oranžským dovádí Anglii k personální unii se Svobodným Nizozemím. -
Puritáni
V 17. století vzniká skupina tzv. Puritáni (puritás = čistota, purus = čistý). Ti chtěli čistou církev, chtěli očistit anglikánskou církev od zbytku katolictví
Odcházejí tedy do amerických kolonií, kde zakládají osady (v Nové Anglii – dnešní SZ cíp USA.; plavba lodi Mayflower 1620, která přepravila britské puritány do Ameriky). Říkalo se jim „Otci poutníci“ („Pilgrim fathers“) – tímto začala kolonizace východního pobřeží USA. Na pobřeží Atlantiku postupně vzniká 13 amerických kolonií. -
Period: to
Průmyslová revoluce
Průmyslová revoluce přináší technické pokroky jako první železnici a parní lodě. Vzrůstá popularita vědy, např. Charles Darwin prezentuje svoji teorii evoluce. Nové znalosti zaznamenává i medicína s vynálezem anestetik a antiseptik. Zvyšuje se také povědomí o hygieně, což vede k výstavbě kanalizací ve městech. Díky tomu již nedochází k masivním epidemiím cholery a populace roste. Viktoriánská architektura se vyznačuje neogotickým stylem, ve kterém je obnoven např. Westminsterský palác. -
Vznik Velké Británie
Na trůně je Anna Stuartovna. Ta nemá žádné následníky, proto Vilém zvolí jako nástupce příbuzné z Hannoverské dynastie. Po Annině smrti nastupuje Jiří I. Hannoverský a jeho dynastie vládne v Anglii dodnes. Zákon o sjednocení anglického a skotského království z roku 1707 zrušil anglický i skotský parlament, vytvořil království Velké Británie a parlament Velké Británie. -
Spojené království Velké Británie a Irska
-
Bitva u Trafalgaru
Námořní velitel Horatio Nelson vyhrává námořní bitvu u Trafalgaru s francouzsko - španělskou flotilou v čele s generálem Napoleonem Bonaparte. Tím se stává námořní supervelmocí, kterou velmi dlouhou dobu nikdo nepředčí. -
Period: to
Vláda královny Viktorie
Viktorie nastoupila na uvolněný anglický trůn po svém strýci, jelikož byla jediným potomkem svých královských rodičů. Doba její vlády je označována jako Viktoriánské období a Anglie zažila nevídaného rozkvětu. Od roku 1976 se stala i indickou císařovnou. -
Period: to
Opiové války
Britové do Číny přiváží velmi kvalitní opium z Indie a čínští výrobci jim nedokáží konkurovat. Přes zákaz obchodu si Britové vynutí silou prodej na celém pobřeží. -
Period: to
Krymská válka
Anglie s Francií se staví na stranu Turecka v Krymské válce o získání vlivu na Blízkém východě. Turecko díky spojenecké pomoci vítězí. -
Pařížská mírová smlouva
Ukončuje Krymskou válku. Rusové se vzdávají Karsu a Budžaku, které připadly Osmanské říši a Moldávii. Anglie, Francie, Sardinie a Osmanská říše opustí všechna ruská města a přístavy obsazené spojeneckými vojsky (Sevastopol, Balaklava, Kamiš, Jevpatorija). Ruský Imperator a sultán museli uznat neutralitu Černého moře. -
Berlínský kongres
Byla zde uznána nezávislost Srbska, Černé Hory a Rumunsku, které zvětšily svá území na úkor Turecka. Za Velkou Británii zde zasedal britský ministerský předseda Benjamin Disraeli -
Liga žen
Koncem století se prosazuje hnutí za práva žen, které 1889 pod vedením Emmely Pankhurstové zakládá Ligu žen, jejímž členkám se začne říkat sufražetky. Snaží se nátlakem na parlament získat volební právo pro ženy. Postupně získávají čím dál větší podporu mužů. -
Period: to
Búrské války
Anglie bojuje s potomky holandských kolonizátorů o území jižní Afriky bohaté na naleziště diamantů v búrských válkách, které nakonec získává. -
Period: to
První světová válka
-
Vstup Anglie do první světové války
Anglie vstupuje do války, protože Francie vyhlašuje Německu válku poté, co překročilo neutrální Belgie. -
Dardanelská / Gallipolská operace
Jednou z neúspěšnějších akcí. Byla to pozemní i námořní operace vedená Lordem Admirality Winstonem Churchillem proti Turkům. Drtivá porážka Anglie a velká ostuda a prohra Trojdohody. Velké vítězství Mustafy Kemala. -
bitvy u Vedrunu a na Somně, bitva u Jutska
Všechny bitvy Velké Británie proti Němcům. U Verdunu a na Somně byly největší a nejkrvavější bitvy, skončily nerozhodně. V bitvě u Jutska je Něměcko drtivě poraženo v námořní bitvě. -
Period: to
Pařížská mírová konference
Na řízení konference a vyjednávání měly největší vliv státy, které měly největší podíl na konečném vítězství, šlo o tzv. „Velkou pětku“, tedy Spojené království, Francie, Itálie, USA a Japonsko, nicméně role japonské delegace byla malá.
Tresty pro Centrální mocnosti (Rakousko, Německo, Bulharsko, Maďarsko, Turecko).
Za Spojené království zasedal ministerský předseda Lloyd George. -
Vstup Anglie do Společnosti národů a oslabení Anglie
Anglie se stává členem nově vzniklé Společnosti národů, která má zamezit další válce.
Británie potřebuje pokrýt narůstající spotřebu ropy, kterou čerpá z Blízkého východu. Dostává se však do konfliktu s Irákem, Palestinou a Egyptem. Tyto boje zemi natolik oslabí, že klesne její vliv ve prospěch Japonska a USA. -
Anglo - irská dohoda
Byla dohoda mezi vládou Spojeného království Velké Británie a Irska a irskými představiteli, čímž dosáhli ukončení Irské války za nezávislost. Došlo k odtržení Irské republiky od Severního Irska, které nadále zůstalo pod vládou Spojeného království. -
Commonwealth
Vzniká Commonwealth, což je volné sdružení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a jeho bývalých kolonií. -
Period: to
Mnichovská dohoda a Molotov-Ribbentropův pakt o neútočení
1938 premiér Neville Chamberlain společně s francouzským premiérem Daladiérem a Mussolinim odsouhlasí Mnichovskou dohodu, Hitler získá sudetskou oblast Československé rep. Rok na to Hitler získává Polsko. Francie i Anglie Německu vyhlašují válku, ale vojensky nijak nezasahují. Německo uzavírá Molotov-Ribbentropův pakt o neútočení a SSSR získává v zimní válce velkou část Finska. Hitler získává Dánsko a Norsko. Po obsazení Francie Hitlerem padá britská vláda a premiérem je Winston Churchill. -
Útok na Pearl Harbor
- prosince 1941, zaútočilo Japonské císářské námořnictvo na tichomořskou základnu USA v Pearl Harbor. https://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9Atok_na_Pearl_Harbor
-
Teheránská konference
Setkání tzv. Velké trojky: Stalina, Roosevelta a Churchilla v íránském hlavním městě. Jednali o druhé frontě, poválečném uspořádání Německa a o polských hranicích. Přijali deklaraci o poválečné spolupráci velmocí a také deklaraci o Íránu, jež mu zajišťovala nezávislost a hospodářskou pomoc. Podle rozhodnutí z Teheránu měla být v západní Evropě otevřena druhá fronta. Došlo k tomu v Normandii 6. 6. 1944. -
Marshallův plán
Kromě dolů jsou znárodněny i energetické a plynárenské společnosti. Znárodňování je však zastaveno díky dotacím z Marshallova plánu, neboť USA se obává, že komunisté ovládnou evropské státy v povalečné krizi.
Marshallův plán přispěl k hospodářské rekonstrukci západní Evropy, pomohl obnovit průmysl i zemědělství a oživit mezinárodní obchod. -
Vstup do NATO
-
Korunovace Alžběty II.
-
Evropská společenství
Spojené království se přidává k sdružení - Evropská společenství. To je souhrnné označení pro tři smluvní hospodářsko-politická sdružení evropských států mezi lety 1967–2009:- Evropské společenství uhlí a oceli
- Evropské společenství pro atomovou energii
- Evropské hospodářské společenství
-
Margaret Thatcherová premiérkou
Margaret Thatcherová byla britská politička, předsedkyně britské vlády a vůdkyně Konzervativní strany. Prosazovala privatizaci majetku a upřednostňovala služby před průmyslem. Posílila kapitalismus, čímž došlo k výraznému snížení mezd a nutnému propouštění zaměstnanců ocelářského, uhelného a lodního průmyslu. Pro svou nekompromisnost a rozhodnost získala Thatcherová přezdívku Železná lady. -
Válka o Falklandy
Válka o Falklandy byla krátkou nevyhlášenou válkou mezi Argentinou a Velkou Británií v roce 1982. Jejím předmětem bylo ovládnutí Falklandských ostrovů (Islals Malvinas).
Argentina si nárokovala Falklandské ostrovy, ležící zhruba 500 km východně od jejího pobřeží, od počátku 19. století. Toto území ale bylo od roku 1833 obsazeno Velkou Británií a veškeré požadavky Argentiny byly odmítány. Margaret Thatcherová posílá britské jednotky, které válku ukončují vítězstvím. -
John Major
Po pádu komunismu podává Thatcherová demisi a premiérem se stává John Major, který zapojuje Británii do EU v rámci Maastrichtské smlouvy prosazující novou politickou a hospodářskou strukturu. -
Tony Blair
Nastupuje po Majorovi v roce 1997 na post premiéra až do roku 2007. V době jeho úřadování končí občanská válka v Irsku mírem a Skotsko, Wales a Severní Irsko získávají autonomii. Blair byl však kritizován pro podporu Bushových zásahů v Afghánistánu. -
Gordon Brown
Na post premiéra se dostává v roce 2007 a setrvá zde do roku 2010. Dříve byl ministrem financí. Mezi jeho hlavní cíle patří opatření proti korupci, konstituční reforma (vyjasnění práv a povinností britských občanů), řešení bytové otázky a zdravotnictví.
V zahraniční politice prosazuje postupné stahování britských vojsk z Iráku, vztahy s USA zůstávají nadále těsné, nikoliv však tak vřelé jako za vlád Tonyho Blaira. -
David Cameron
V roce 2010 - 2016 ve funkci premiéra. Věnoval svou pozornost i tématům britskou politikou dříve opomíjeným, jako jsou např. ochrana klimatu, evropská chemická politika (REACH), rozvoj obnovitelné energetiky a také boj s chudobou v oblastech třetího světa.
Výrazně zastával členství v EU a po rozhodnutí o odchodu Británie z unie (brexitu) na úřad premiéra rezignoval. Podporoval vojenské intervence na Blízkém východě. Obdivoval Izrael a naopak nepodporoval vztahy s Ruskem -
Theresa Mayová
Premiérkou se stává vůdkyně konzervativní strany, Theresa Mayová. Před referendem o vystoupení se o něj nijak výrazně nesnažila, podporovala spíše stranu prosazující setrvání v EU, ale přesto je považována za euroskeptického politika.
