Homefront 2726999b 1

Mezníky První světové války

  • Schlieffenův plán - Německý válečný plán

    Schlieffenův plán - Německý válečný plán
    byl německý strategický útočný plán, který měl zajistit rychlé vítězství Německa během 40 dní v případě vojenského konfliktu s Francií. Měl řešit situaci, kdy Německo povede válku na západě proti Francií a na východě proti Rusku. Jeho autorem byl německý polní maršál a náčelník německého císařského generálního štábu, Alfred von Schlieffen. Podstatou plánu bylo porušení neutrality Belgie a Lucemburska a mohutný obchvatný manévr na severní části válčiště.
  • Sarajevský atentát 28. 6. 1914

    Sarajevský atentát 28. 6. 1914
    Atentát na Františka Ferdinanda d'Este, arcivévodu a následníka rakousko-uherského trůnu, byl spáchán 28. června 1914 v Sarajevu, hlavním městě Bosny a Hercegoviny. Během vojenské přehlídky byl arcivévoda František Ferdinand napaden skupinou šesti atentátníků, jejichž vůdcem byl Danilo Ilić. František Ferdinand d'Este a jeho choť, Žofie Chotková, byli po předchozím nezdařeném bombovém útoku na kolonu vozů poté na jiném místě zastřeleni srbským separatistou Gavrilo Principem.
  • Ultimátum Srbsku

    Ultimátum Srbsku
    Po atentátu na následníka trůnu F. F. d'Este vyčkala podunajská monarchie tři týdny a pak na základě jednání vlády předložila prostřednictvím ministra zahraničí Leopolda hraběte Berchtolda Srbskému království ultimátum. Srbové téměř okamžitě přijali většinu jeho požadavků včetně veřejné omluvy. Odmítli jen ty, které přímo zasahovaly do státní svrchovanosti země (vyšetřování R-U policie na srbském území). V reakci na to vyhlásilo R-U Srbsku válku, čímž de facto vypukla 1SV
  • SF: Vyhlášení války Srbsku

    SF: Vyhlášení války Srbsku
    1. 6. 1914 v Sarajevu uskutečnil Srb Gavrilo Princip atentát na rak následníka trůnu Fr. Ferdinanda. Z tohoto činu obvinilo R-U Srbsko. 5. 7. se proti Srbsku postavilo i Německo, Již 7. 7. rozhodla R-U ministerská rada o válce se Srbskem. 23. července bylo zasláno Srbsku ultimátum, jehož ostře formulované podmínky byly pro Srbsko nepřijatelné, pokud nechtělo ztratit suverenitu. Dne 28. 7. tedy vypovědělo R-U Srbsku válku a rakouské dělostřelectvo vypálilo několikrát na Bělehrad.
  • Mobilizace ruských vojsk

    Mobilizace ruských vojsk
    Zpočátku částečná, později rozšířená na všeobecnou mobilizaci. Německo ve svém Schlieffenově plánu předpokládalo, že ruská mobilizace bude trvat pravděpodobně mnohem déle než tomu bude u ostatních států – počítal se šesti týdny. Nabízelo se využít toho a napadnout Rusko dříve, než bude schopno rozvinout své síly k obraně.
  • Německo vypovědělo válku Rusku

    Německo vypovědělo válku Rusku
    Poté co, Petrohrad odmítl německý požadavek (výzva Viléma II. k carovi) na odvolání mobilizačního procesu, vypovědělo Německo válku Rusku.
  • Německo vtrhlo do Lucemburska

    Německo vtrhlo do Lucemburska
    Přestože Lucembursko bylo od roku 1867 neutrální země, 2. srpna 1914 bylo obsazeno Německem. 11. listopadu 1918 jej osvobodila spojenecká vojska.
  • Německo vyhlásí válku Francii

    Německo vyhlásí válku Francii
    Večer 1. srpna v 19:10 předal německý velvyslanec v Rusku hrabě Friedrich von Pourtalès ruskému ministru zahraničí Sazonovovi německé vyhlášení války, 3. srpna vyhlásilo Německo válku Francii (den předtím obsadilo Lucembursko) a 4. srpna vstoupila německá vojska do neutrální Belgie, aby tak získala průchod do Francie. Tím se původně dvojstranný konflikt mezi Rakousko-Uherskem a Srbskem internacionalizoval a mechanismus spojeneckých závazků se dal do pohybu.
  • Německo vpadne do Belgie, VB vyhlásí válku Německu

    Německo vpadne do Belgie, VB vyhlásí válku Německu
    Dne prvního srpna 1914 stála na západních hranicích Německa armáda, jež čítala 1 485 000 mužů a jejím prvním válečným aktem byla okupace Lucemburska. O dva dny později jednotky této armády vstoupily do neutrální Belgie, čímž byla Velká Británie donucena vyhlásit Německu válku, neboť byla garantem belgické neutrality. I přes statečnou obranu belgických a britských vojsk padl 20. srpna 1914 Brusel do rukou německých vojsk a během příštích dnů byla téměř celá Belgie okupována Německem.
  • První ofenziva R-U v Srbsku

    První ofenziva R-U v Srbsku
    S vypovězením války Srbsku dne 28. července 1914 začalo R-U shromažďovat své armády poblíže srbských hranic. Dne 12. srpna 1914 přešly tyto síly do útoku na Srbsko, jehož armáda byla početně o mnoho slabší. Srbové však odrazili tento útok i další dvě ofenzívy vojsk Rakousko-Uherska započaté ve dnech sedmého září a pátého listopadu 1914. V těchto bitvách padlo cca 170 000 Srbů a R-U ztráty činily cca 215 000 mužů. Výsledkem tří R-U ofenziv však byly naprosto minimální územní zisky.
  • Německo dobývá Brusel

    Německo dobývá Brusel
    Dne prvního srpna 1914 stála na západních hranicích Německa armáda, jež čítala 1 485 000 mužů a jejím prvním válečným aktem byla okupace Lucemburska. O dva dny později jednotky této armády vstoupily do neutrální Belgie, čímž byla Velká Británie donucena vyhlásit Německu válku, neboť byla garantem belgické neutrality. I přes statečnou obranu belgických a britských vojsk padl 20. srpna 1914 Brusel do rukou německých vojsk a během příštích dnů byla téměř celá Belgie okupována Německem.
  • VF: Začíná bitva o Halič, ofenzíva ruské armády, padlo 250 tisíc vojáků R-U

    VF: Začíná bitva o Halič, ofenzíva ruské armády, padlo 250 tisíc vojáků R-U
    V srpnu 1914 došlo na severní straně fronty ve Východním Prusku k bitvě u Tannenbergu, kde byla ruská armáda poražena a poté vyhnána z Východního Pruska. Na jižní straně fronty, kde stáli Rusové proti R-U jednotkám, se pro ně situace též nevyvíjela růžově. Ve dnech 23. - 25. srpna proběhla bitva u Krašniku, po níž se ruská armáda byla nucena stáhnout.V bitvě o Halič utrpělo R-U velké ztráty, cca 300 tisíc obětí. Ruská vojska zahájila postup do Karpat a odřízla pevnost Přemyšl.
  • VF: R-U vítězí v bitvě u Krašniku a Komarowa

    VF: R-U vítězí v bitvě u Krašniku a Komarowa
    Byla první bitva 1. světové války mezi rakousko-uherskou a ruskou armádou. Po této bitvě byly ruské jednotky nuceny se stáhnout k Lublinu.
    V první fázi 1. světové války bylo do rakousko-uherské armády zmobilizovány přes 3 milióny vojáků, z toho Češi tvořili asi 435 tisíc mužů. Rakousko-uherská armáda se rozvíjela na dolním toku řeky San, mezi pevností Přemyšl a ústím Sanu do Visly. Její ostudná porážka od Srbů na Drině podlomila reputaci a tak potřebovala jiný úspěch.
  • Tichomoří: Japonsko vstupuje do války na straně Dohody

    Tichomoří: Japonsko vstupuje do války na straně Dohody
    Vstupem Japonska do války na straně Trojdohody dne 23. srpna 1914 se válečný požár rozšířil do další části světa. V Tichomoří se bojovalo především o N kolonie (Papuu, Samou, Šalamounovy o, Karolínské o, Marshallovy o, Mariánské o a Bismarckovi o) a protože Německo nemělo reálnou šanci (vzhledem k námořní blokádě) tyto pozice posílit, bylo jen otázkou času, kdy o své kolonie přijde. Do konce roku 1914 obsadily J a AUS všechny německé kolonie, čímž válka v Tichomoří téměř skončila
  • VF: Bitva u Tannenbergu - katastrofální porážka Ruska (srpen 1914)

    VF: Bitva u Tannenbergu - katastrofální porážka Ruska (srpen 1914)
    bylo střetnutí ruské a německé armády, které se odehrálo za první světové války ve dnech 23. až 31. srpna 1914 v blízkosti vesnice Tannenberg, ležícím ve Východním Prusku (dnes Stebark na území Polska). Po počátečních úspěších ruské armády byl novým velitelem na východě byl jmenován generál pěchoty Paul von Hindenburg, jehož zástupcem se stal generálmajor Erich Ludendorff. Rusko sérií porážek u Mazurských jezer a Němen a přišlo dvě kompletní armády a zachránila Prusko před okupací.
  • Německo okupuje Belgii

    Německo okupuje Belgii
    Německo zřídilo dne 26. srpna Generální governement Belgie (Generalgouvernement Belgien), který zpočátku řídil polní maršál Kolmar, svobodný pán von der Goltz.
    Obrázek: německý generální štáb v Bruselu
  • ZF: 1. bitva na řece Marně: konec bleskové války Německa

    ZF: 1. bitva na řece Marně: konec bleskové války Německa
    V první bitvě na řece Marně (bitva je známa jako „Zázrak na Marně“) dne pátého srpna se francouzské armádě podařilo s vypětím všech sil zastavit německý postup (francouzské vojáky vozili na frontu pařížské taxíky). V bitvě u Revigny a ani v následujících střetech se však Němcům nepodařilo zničit armádu Francie a donutit Francii k uzavření míru v plánovaných 42 dnech.
    generá:l Joffre x Moltke
    Armády 1 mil x 1,4 mil
    ztráty: 263 tis x 220 tis
  • ZF: "Závod k moři": Zákopová válka začíná

    ZF: "Závod k moři": Zákopová válka začíná
    Dne 18. září se rozhořela série bitev (známá jako „závod k moři“), v nichž se obě strany snažily obejít a obklíčit soupeře. Tato poslední fáze pohyblivé války na západě v roce 1914 skončila 20. října a válka na západní frontě od této chvíle ustrnula, armády se zakopaly, opevnily a vznikl fenomén zvaný Zákopová válka
  • VF: Ztráty R-U s Rusy o Varšavu

    VF: Ztráty R-U  s Rusy o Varšavu
    Ztráty rakousko-uherské armády dosáhly 400 000 mužů a na pomoc musely být povolány německé jednotky. Následovala série bitev o Varšavu, které skončily 26. října. V těchto bitvách se Rusům vedlo o něco lépe, ale ani jedna strana nedosáhla zamýšlených cílů ani velkých územních zisků a podobný výsledek měly další boje, které se zde do konce roku 1914 odehrály.
  • Turecko (Osmanská říše) vstupuje do války na straně Německa a R-U

    Turecko (Osmanská říše) vstupuje do války na straně Německa a R-U
    bylo vtaženo do boje na straně Trojspolku tím, že německé námořnictvo napadlo ruské černomořské přístavy. Již předtím německé lodě formálně vstoupily do tureckého námořnictva. Tímto se válka z Evropy přelila na další kontinent, neboť vznikla další fronta na Kavkaze, kde se Turci střetli s Rusy. Nástupce proroka Mohameda sultán Mehmed V. vyhlásil 11. 11. 1914 svatou válku s cílem vyvolat povstání na muslimských územích Mezopotámie, které kontrolovali Britové, ale výsledek byl velmi slabý.
  • ZF: První bitva u Ypres

    ZF: První bitva u Ypres
    Po neúspěchu u Marny, se N pokusili napravit svoji chybu a obchvatem obejít F a B. O to se pokoušeli ale i spojenci a tak došlo k sérii několika pokusů o obchvat - "úprk k moři". Obchvat se nakonec nepovedl ani jedné ze stran - došlo k b. u belg. města Ypres. Němci takřka město dobyli, ale po pomoci F se město dobýt nepodařilo. 22.11. byla bitva u konce i díky počasí a vyčerpání. Spojenci ztratili 75 000 vojáků, Němci skoro dvakrát tolik. Britský BEF byl zdecimován a bylo potřeba jej přebudovat.
  • Námořní bitva u Falkland

    Námořní bitva u Falkland
    byla námořní bitvou první světové války. Uskutečnila se 8. prosince 1914 v jižním Atlantiku poblíž Falklandských ostrovů. Bitva se odehrála mezi britskou a německou eskadrou měsíc poté, co německá eskadra porazila jinou britskou eskadru v bitvě u Coronelu., německým admirálem von Spee. Posílený Albion porazil takřka celou německou eskadru, zachránil se pouze jeden křižník.
  • ZF: Ypres: Vánoční příměří

    ZF: Ypres: Vánoční příměří
    Bylo 24. prosince pozdě večer, a v německých zákopech u města Ypres se objevily nasvícené vánoční stromky, zatímco vojáci v zákopu zpívali vánoční písně. Po chvíli překvapeně zjistili, že se k nim přidali britové v nepřátelských zákopech opodál. Později se v obou zákopech objevily transparenty "Veselé Vánoce" ve všech jazycích znepřátelených stran.
  • Turecká fronta: Porážka Turků na Kavkaze

    Turecká fronta: Porážka Turků na Kavkaze
    Turecká ofenzíva na Kavkaze skončila pro Turky katastrofou, neboť druhého ledna byla téměř celá útočící armáda zničena nebo se vzdala Rusům.
  • Genocida proti Arménům ze strany Turecka

    Genocida proti Arménům ze strany Turecka
    Proti Turkům bojovali křesťanští Arméni, kteří byli poddanými tureckého sultána. V dubnu 1915 došlo k vyhlášení arménské vlády na Rusy obsazených územích, což Turkům stačilo k nařízení „přesunu arménského obyvatelstva do zázemí“. "Přesun" připomínal peklo (hromadné popravy a statisíce Arménů zemřely hladem a žízní, Turci naplánovali trasu pochodu přes nehostinné oblasti a nezásobovali dostatečně pochodující). 1915 až 1917 zemřelo cca milion Arménů a tím byl spáchán zločin genocidy.
  • VF: Začala bitva u Gallipoli (operace Dardanelly)

    VF: Začala bitva u Gallipoli (operace Dardanelly)
    únor 1915 –leden 1916
    vedené VB a F proti Osmanské říši, šlo o kontrolu strategicky důležitého Dardanelského průlivu, o přístup k Marmarskému moři a tím i o možnost napadnout tehdejší hlavní město Istanbul. Je poloostrov v evropské části Turecka, který tvoří severní stranu průlivu Dardanely. První pokusy: námořní akce bitevních lodí, se nesetkaly s úspěchem, velitel Turecka, Mustafa Kemal Atatürk.
    Neúspěchy vedly k několika demisím ve VB (Churchill a Kitchener), v lednu 1916 byla akce ukončena.
  • Námořní bitva u Dogger Banku

    Námořní bitva u Dogger Banku
    Německé loďstvo se již v závěru roku 1914 dvakrát úspěšně a beze ztrát bombardovalo města na anglickém pobřeží. Při třetím pokusu však německé bitevní křižníky narazily na eskadru svých anglických protějšků a výsledkem byla dne 24. ledna námořní bitva u Dogger Banku. V této bitvě sice Angličané zvítězili, ale nepodařilo se jim zničit slabší německou eskadru.
  • Operace Dardanely - neúspěch spojenců dobýt Istanbul

    Operace Dardanely - neúspěch spojenců dobýt Istanbul
    Snaha dobýt Instanbul z moře VB a F. 19. 2. 1915 začala Operace Dardanely. Velmi brzy se ukázalo, že nebude možné (ponorky, miny, dělostřelectvo) proplout bitevní eskadrou přímo až do Istanbulu, takže bylo rozhodnuto použít i pozemní vojska. Boje v Dardanelách trvaly až do 9. 1. 1916, kdy byly vyčerpané oddíly Britů a Francouzů evakuovány. Vítězství sice umožnilo Turkům pokračovat ve válce, ale vykrvácely v něm nejlepší oddíly Turecké armády a země se velmi ekonomicky vyčerpala.
  • VF: Německé vítězství u Mazurských jezer a zahájení ofenzivy

    VF: Německé vítězství u Mazurských jezer a zahájení ofenzivy
    Dne 22. února skončila druhá (zimní) bitva u Mazurských jezer ruským debaklem a postupující Němci osvobodili východní Prusko. Dne druhého května 1915 zahájili Němci generální ofenzívu na celé východní frontě. Výsledkem byly veliké územní zisky, takže ke dni 30. září 1915 okupovaly německé a rakousko-uherské armády Polsko, Litvu, západní Bělorusko a severozápadní Ukrajinu.
  • ZF: Němci použijí bojové plyny u Yper

    ZF: Němci použijí bojové plyny u Yper
    Yperský oblouk byl posledním kouskem Belgie, který se Němcům nepodařilo obsadit. Spojenci se tam za každou cenu snažili udržet, aby se Němci nemohli dostat ke strategickým přístavům Dunkerque a Calais. V Yperském oblouku se odehrály 4 velké bitvy, 22. dubna 1915, kdy během bojů Němců a Britů mezi městy Langemark a Steenstraete byl poprvé v historii lidstva vyzkoušen chemický bojový jedovatý plyn (sloučenina chlóru), ani přes jeho zničující sílu se Němcům nepodařilo prolomit frontu.
  • 3. 5. 1915: Itálie vystupuje z Trojspolku

    3. 5. 1915: Itálie vystupuje z Trojspolku
    Dne 3. května 1915 vystoupila Itálie z Trojspolku a 23. května vyhlásila válku Rakousko-Uhersku. Tato změna stran vyplynula z britsko-italských jednání v Londýně, kde bylo Itálii přislíbeno velké území Istrie a Dalmácie za vojenskou pomoc proti Trojspolku. Přesně o měsíc později spustili Italové ofenzívu ve směru Terst. Výsledkem byla první bitva na řece Soči (Isonzo) ve které se italská armáda, i přes svou početní převahu na oddíly Rakousko-Uherska, nedokázala posadit.
  • U20 potápí parník Lusitania

    U20 potápí parník Lusitania
    Ponorková válka byla navíc příčinou diplomatických potíží Německa, neboť sedmého května 1915 potopila německá ponorka U 20 britský parník Lusitania, na jehož palubě zahynulo 1201 cestujících, z nichž 128 bylo občany Spojených států amerických. USA ostře protestovaly a německé ponorky dostaly rozkazy, jež vedly ke zmírnění ponorkové války a k větší ohleduplnosti vůči neozbrojeným lodím.
  • Italská ofenziva: První bitva na řece Soči (celkem 11)

    Italská ofenziva: První bitva na řece Soči (celkem 11)
    Italské velení se však nedalo tak snadno odradit od svého záměru a spustilo další ofenzívy na řece Soči. Do konce roku 1915 na na tomto nevelkém území odehrály čtyři bitvy známé jako první až čtvrtá bitva na řece Soči. Výsledkem všech těchto bitev byly vysoké ztráty a téměř žádné územní zisky. Novým válčištěm se od této doby stalo i Jaderské moře, kde se větší námořní bitvy nikdy neodehrály, neboť zde byly aktivní především lehčí síly (ponorky, rychlé čluny).
  • Velké zisky na VF: okupace Polska, Litvy, Běloruska, SZ Ukrajiny

    Velké zisky na VF: okupace Polska, Litvy, Běloruska, SZ Ukrajiny
    Dne druhého května 1915 zahájili Němci generální ofenzívu na celé východní frontě. Výsledkem byly veliké územní zisky, takže ke dni 30. září 1915 okupovaly německé a rakousko-uherské armády Polsko, Litvu, západní Bělorusko a severozápadní Ukrajinu.
  • Německý útok na Srbsko

    Německý útok na Srbsko
    začal 6. 10. 1915.Bitva o Bělehrad byla surová, nicméně avšak ani s pomocí VB a F dělostřelectva Srbové neměli proti tak obrovské přesile žádnou šanci. Bulhaři 16. 10. 1915 obsadilo údolí řeky Moravy v okolí města Vranje, čímž odřízlo SRB armádu od Soluně, kam přicházela pomoc od Dohody.Zbytky armády ustupovaly Albánií a Černou Horou k Jadranu, cca 155 tisíc mužů. Vojsko ničila epidemie tyfu. Z přístavů Vlora, Skadar a Drač byly zbytky SRB (cca 400 000) přesunuty na ostrov Korfu.
  • Srbská fronta: Němci dobyjí Bělehrad

    Srbská fronta: Němci dobyjí Bělehrad
    Němci nuceni poskytnout pomoc svému Rakousko-uherskému spojenci, neboť i na této frontě se již v roce 1914 jasně ukázalo, že Rakousko-uherská armáda není schopna dosáhnout naplánovaných cílů. Po přisunutí dostatečného množství jednotek zaútočila německá armáda šestého října 1915 na Srbsko. Již devátého října padl Bělehrad, prvního listopadu Kragujevac.
  • Bulharsko vstupuje do války na straně Trojspolku

    Bulharsko vstupuje do války na straně Trojspolku
    Dne 11. října 1915 vstoupilo Bulharsko do války na straně Trojspolku, bulharská armáda zaútočila na Srbsko a již 22. října dobyla Skopje. Bylo jasné, že soustředěnému náporu armád Německa, Rakousko-Uherska a nově Bulharska nemůže Srbsko dlouho odolávat a přestože Srbové bojovali statečně, převaha byla příliš velká. Srbské armádě nezbylo než ustupovat na jih, pokud nechtěla být obklíčena a zničena.
  • Bulharsko vstupuje do války

    Bulharsko vstupuje do války
    Výsledkem soustředěného náporu Trojspolku na Srbsko v roce 1915 byl ústup srbské armády na jih. Srbové bojovali statečně, ale převaha byla příliš veliká a po vstupu Bulharska do války na straně Trojspolku se jejich strategická situace stala neudržitelnou.
  • Útok Němců na Verdun - nejdelší bitva

    Útok Němců na Verdun - nejdelší bitva
    Němci 21. 2. 1916 zaútočili na Verdun. Tohle město obepínal ze severu pás pevností a pro Francii bylo důležité z hlediska její obrany. Útokem na Verdun začala nejdelší bitva WW1, „Verdunský mlýnek na maso.“ Francouzi přisunovali další divize, bránili se velmi statečně a nakonec přešli do protiútoku, takže když byla 18. 12. 1916 bitva u konce, stála německá armáda na těch samých pozicích, z kterých 21. února zaútočila. Ztráty (mrtví+zranění) dosáhly děsivé výše, 336 tis N a 362 tis F
  • Zánik Srbské fronty - Srbové vytlačeni

    Zánik Srbské fronty - Srbové vytlačeni
    Po odříznutí bulharskými vojsky od zásobování dne 16. října 1915 už měla srbská armáda jedinou možnost jak se nenechat zničit. Tou možností byla evakuace na ostrov Korfu, která se úspěšně uskutečnila. Dne třetího března 1916 dosáhly jednotky Trojspolku Srbsko-řeckou hranici a krátce na to dorazily Rakousko-uherské jednotky do jižní Albánie, čímž zanikla srbská fronta, ale vznikla soluňská fronta.
  • Pátá bitva na řece Soči

    Pátá bitva na řece Soči
    1. března začala pátá bitva na řece Soči a do konce roku jich zde bylo svedeno celkem devět (počítáno i s bitvami z roku 1914), ale kromě obrovských ztrát, dobytí města Gorica a postupu o pár desítek kilometrů nedosáhla italská armáda ničeho. Rakousko-uherská armáda kontrovala 11. března 1916 svojí ofenzívou v Jižním Tyrolsku.
  • Námořní bitva u Jutska

    Námořní bitva u Jutska
    námořní bitva u Jutska (u Skagerraku), v které Britové zvítězili ze strategického pohledu, neboť zahnali německou flotilu na ústup. Utrpěli ale větší ztráty než flotila německá, takže obě strany po bitvě ohlásily vítězství. Pravdou ovšem zůstává, že mnoho německých lodí bylo natolik poškozeno, že se poměr sil na dlouhé měsíce výrazně změnil ve prospěch Britů. I v roce 1916 pokračovala ponorková válka, ve které německé ponorky dosáhly slušných výsledků proti námořnímu obchodu Dohody.
  • VF: Brusilova ofenziva - postup, ale ztráty

    VF: Brusilova ofenziva - postup, ale ztráty
    4.6. 1916 zahájil ruský generál Alexej Brusilov ofenzívu proti armádě R-U na severozápadní Ukrajině. Tato ofenzíva trvala do 20. září 1916. Brusilova ofenzíva zatlačila jednotky Trojspolku až o 60 kilometrů na západ, ale na východě to mnoho neznamenalo. Ztráty Rus 1 400 000, R-U 750 000 a N 150 000. obrovské ztráty podlomily morálku ruské armády. Brusilova ofenzíva byla největším vítězstvím Trojdohody 1916, vyvolala změny v N vrchním velení (von Flakenhayn nahrazen von Hindenburgem)
  • Zahájena Brusilova ofenziva

    Zahájena Brusilova ofenziva
    V červnu roku 1916 začala nejúspěšnější operace ruské armády za první světové války. Byla jí ofenzíva nejlepšího carského generála Alexeje Alexejeviče Brusilova, který snad jako jediný ruský generál myslel i na osud řadového vojáka.
    Přišla v době, kdy Dohoda čelila masivní německé ofenzivě u Verdunu a nedařilo se ani italským silám v bitvách na Soči. Západní spojenci Ruska navíc připravovali vlastní frontální útok na řece Sommě a potřebovali, aby Rusové poutali německé oddíly.
  • ZF: Nejkrvavější bitva - na řece Sommě

    ZF: Nejkrvavější bitva - na řece Sommě
    Ještě během bitvy u Verdunu spustila britská armáda a francouzská armáda ofenzívu na Sommě. Tím začala nejkrvavější bitva První světové války, neboť při ní zemřelo 498 054 Britů, 194 451 Francouzů a 237 159 Němců. Spojenci byli zastaveni 18. listopadu 1916, aniž dosáhli svých cílů. Konec se sněžením, 18. 11. 1916
  • Nasazení tanků do bitvy na řece Sommě

    Nasazení tanků do bitvy na řece Sommě
    Tank Mark I. britský tank nasazený v první světové válce a vůbec první bojově nasazený tank v historii válek. Poprvé byl nasazen 15. září 1916 v bitvě na Sommě. Ze 49 tanků bylo bojeschopných jen 32 a 7 jich vůbec nenastartovalo. Do boje vyráží 25 tanků s dvěma děly ráže 57 mm a 4 kulomety Hotchkiss ráže 10mm. Pancéřování dosahovalo síly až 10 milimetrů, byly zranitelní zranitelné nově vyvinutou německou střelou typu Spitzgeschoss mit Kern ráže 7,92 mm. Terén byl problém rovněž.
  • Konec bitvy na řece Sommě

    Konec bitvy na řece Sommě
    Za 4,5 měsíce spojenci přivedli do bitvy přibližně 50 divizí a vklínili se do postavení protivníka do vzdálenosti 5 až 12 km. Ztratili při tom 792 tisíc vojáků. Němci přivedli přibližně 40 divizí a ztratili 538 tisíc vojáků. Ohromné ztráty podryly morální rozpoložení vojsk obou stran. Vojenské umění se dostalo do krize. Mohutná palebná síla použitím kulometů a děl byla tak veliká, že útočící pěšák byl proti nim bezbranný.
  • Umírá František Josef I.

    Umírá František Josef I.
    Změna nastala i na rakousko-uherském trůně, neboť císař František Josef I. zemřel 21. listopadu 1916 a císařem se stal Karel I. Tento panovník rychle rozpoznal, že porážka Trojspolku je již jen otázkou času a začal různými cestami usilovat o mír s Trojdohodou. Jeho snahy o mír vždy narazily na neochotu Německa, ale ani Francie nebyla míru příliš nakloněna. Nástup Karla I. na rakousko-uherský trůn znamenal změnu politického kursu a obnovení parlamentarismu.
  • Konec bitvy u Verdunu

    Konec bitvy u Verdunu
    Ztráty dosáhly děsivé výše, neboť během bitvy bylo vyřazeno z boje (mrtví,zranění a pohřešovaní) 336 000 německých a 362 000 francouzských vojáků.
  • Zimmermanův telegram poslal USA do války

    Zimmermanův telegram poslal USA do války
    byla šifrovaná zpráva (depeše), která byla během první světové války zaslána německým ministrem zahraničí Arthurem Zimmermannem na německé velvyslanectví v USA ve Washingtonu, D.C. a posléze přeposlána mexické vládě. Telegram byl však již při posílání do vyslanectví ve Washingtonu odposlechnut Brity, kteří ho posléze rozluštili a předali vládě USA.
  • Německo vyhlásí neomezenou ponorkovou válku

    Německo vyhlásí neomezenou ponorkovou válku
    Dne 31. ledna 1917 se Německo rozhodlo pro vyhlášení neomezené ponorkové války, což znamenalo, že německé ponorky budou ve svých operačních oblastech potápět bez výstrahy válečné i obchodní lodě nejen mocností Trojdohody, ale i neutrálních zemí. Toto rozhodnutí mělo brzy své následky, neboť o tři dny později přerušila vláda USA diplomatické styky s Německem a dne šestého dubna 1917 vyhlásila vláda USA válku Německu.
  • Německý ústup za Hindenburgovu linii

    Německý ústup za Hindenburgovu linii
    Dne 23. února 1917 zahájily německé armády strategický ústup na téměř celé Západní frontě. Tento manévr zavedl německé armády do předem připravené linie obranných postavení, kterou Němci pojmenovali Hindenburgova linie. Dne devátého dubna zahájila britská armáda ofenzívu v oblasti Arrasu, která byla ukončena až v květnu 1917.
  • Ruská únorová (březnová) revoluce

    Ruská únorová (březnová) revoluce
    Sestávala ze dvou odlišných revolucí (fází): únorové revoluce a říjnové revoluce. Car Mikuláš II. abdikoval a byl nahrazen prozatímní vládou po únorové revoluci (odehrála se ve skutečnosti v březnu, protože v Rusku se používal juliánský kalendář). Tu zprvu vede kníže Georgij Lvov, později pak Alexandr Kerenskij. Vláda se snaží o zavedení demokracie v Rusku, ale zároveň hodlá dodržet své válečné závazky, což většina obyvatelstva odmítá. Kerenský bojuje i proti vlivu sovětů.
  • Turecká fronta: Ofenziva Britů v Mezopotámii, pád Bagdádu

    Turecká fronta: Ofenziva Britů v Mezopotámii, pád Bagdádu
    Dalším tureckým válčištěm byla Mezopotámie, kde se Britové pokoušeli postoupit na Bagdád. Dne 22. února 1971 zahájil velitel britských vojsk v Mezopotámii generál sir F. Maude útok na turecké jednotky u místa známého jako Kut-el-Amara. Během několika dnů se Britům, především díky lepší taktice, podařilo prolomit turecké linie. Již 11. března pokračoval britský postup, který po třech dnech bojů přivedl Brity do Bagdádu.
  • Turecká fronta: Útok na Palestinu, bitvy u Gazy

    Turecká fronta: Útok na Palestinu, bitvy u Gazy
    1. března 1917 zahájili Britové postup do Palestiny a pokusili se prorazit opevněnou linii Gaza – Beršaba. Útok cca 6 000 britských vojáků však musel být brzy zastaven, byl špatně naplánován a Britové trpěli nedostatkem vody, takže po ztrátě 4 000 mužů generál sir A. Murray útok zastavil. Další britský pokus přišel dne 17. dubna a trval dva dny. V těchto čtyřech dnech ztratili Britové 6 500 mužů a nedosáhli téměř ničeho. Obě střetnutí jsou známé jako první a druhá bitva u Gazy.
  • Návrat revolucionáře Lenina z exilu do Ruska

    Návrat revolucionáře Lenina z exilu do Ruska
    1. dubna 1917 se po letech strávených v exilu vrací do Petrohradu V. I. Uljanov, který si dal přezdívku Lenin. Jeho návrat organizovala a sponzorovala německá vláda, která doufala, že odhodlaný revolucionář dokáže podlomit ruskou bojeschopnost. Němci převezli Lenina v zaplombovaném vagonu ze Švýcarska až na hranice Ruska a dále podporovali jeho aktivity. Lenin byl vůdcem bolševické strany, která byl jednou z mnoha ruských socialistických stran, ideologie postavena na marxismu.
  • Vstup USA do války - vyhlášení války Německu

    Vstup USA do války - vyhlášení války Německu
    Vstup USA do války na straně Trojdohody. 6. 4. 1917 USA válku vyhlásily Německu a sedmého prosince téhož roku Rakousko-Uhersku.Tím se na stranu Trojdohody přidala budoucí světová velmoc s válkou nedotčeným lidským potenciálem a obrovskou průmyslovou základnou. Vojenská síla USA se nejprve projevila na moři, kde válečné lodě Amerického námořnictva (US Navy) zasáhly do boje s německými ponorkami, jež v té době vážně ohrožovaly zásobování Velké Británie.
  • Vzpoura ve francouzské armádě

    Vzpoura ve francouzské armádě
    Nesmyslná jatka vyústila 29. dubna ve vzpouru. Začala u francouzského 108. pluku, jehož vojáci prostě opustili tváří tvář nepříteli své bojové pozice. Rozšířila do celkem 112 francouzských divizí a zapojilo se do ní aktivně cca 35 000 francouzských vojáků, kteří odmítali útočit na nepřítele. 15. 5. vystřídal Nivella generál Philippe Pétain, díky loňskému obratnému velení v bitvě u Verdunu miláček národa, jenž se však za 2. SV stal symbolem kolaborace s nacistickou třetí říší.
  • Útok Dohody do Makedonie

    Útok Dohody do Makedonie
    Počátkem května 1917 se velitel vojsk Trojdohody francouzský generál M. Sarrail již cítil dostatečně silný k útoku a tak 9. května jeho armáda čítající cca 600 000 srbských a francouzských vojáků zaútočila do Makedonie, kterou okupovala bulharská armáda. Ofenzíva byla ukončena již 14. května, protože útočící divize již přišly o 14 000 vojáků a nebylo dosaženo téměř žádného postupu.
  • Konvojový systém - ochrana spojenců před ponorkami

    Konvojový systém - ochrana spojenců před ponorkami
    Na moři bojovaly celý rok 1917 hlavně německé ponorky, jejichž útoky vážně ohrožovaly námořní dopravu do Anglie. Vysoké ztráty obchodních lodí donutily Brity k zavedení konvojového systému, takže od 10. května 1917 již většina obchodních lodí Trojdohody plula přes Atlantský oceán zařazená do konvojů a pod ochranou válečných lodí. Konvojový systém se osvědčil, ztráty obchodních lodí poklesly a ztráty německých ponorek stouply.
  • IF: 10. bitva na řece Soči

    IF: 10. bitva na řece Soči
    Italské vrchní velení se však nevzdávalo svého cíle, kterým byl přístav Terst (italsky Trieste) a tak dne 12. května 1917 po mohutné dělostřelecké přípravě začala 10. bitva na řece Soči. Boje trvaly až do 8. června 1917 a Italové při nich ztratili 160 000 vojáků, kteří padli, byli nezvěstní, zranění nebo zajatí. Rakousko-uherské ztráty dosáhly výše 75 000 vojáků, ale postup byl minimální.
  • Námořní bitva na Jadranu

    Námořní bitva na Jadranu
    Bojovalo se i na Jadranském moři, kde se dne 15. května 1917 rakousko-uherské loďstvo pokusilo prorazit námořní blokádu.Výsledkem tohoto úsilí byla bitva v Otrantské úžině, která se stala největším námořním střetnutím na Jadranu z
  • ZF: Bitva u Messines (Belgie) - Němcům dochází dech

    ZF: Bitva u Messines (Belgie) - Němcům dochází dech
    Dne 7. června 1917 v jihozápadní Belgii přešli do útoku Britové a jejich cílem byla vyvýšenina hřbetu Messines, kterou se jim podařilo dobýt, ale ztratili v boji 17 000 mužů, nicméně ztráty německé dosáhly 25 000 z boje vyřazených mužů a z toho 7 500 bylo zajato. Tato čísla ukazují první náznaky obratu na západní frontě, protože německé armádě již začínal docházet dech.
  • První kontingent USA vyloděn ve Francii

    První kontingent USA vyloděn ve Francii
    První větší americký kontingent vojsk pod velením generála J. Perschinga přistál ve Francii dne 24. června a do konce roku bylo do Francie přepraveno 180 000 amerických vojáků.
  • Řecko vstupuje do války na straně Dohody

    Řecko vstupuje do války na straně Dohody
    Dne 12. června 1917 byl řecký král Konstantin I., který byl bratrancem německého císaře Viléma II., donucen k abdikaci a na řecký trůn nastoupil jeho druhý syn Alexander. Nový řecký král choval sympatie k Trojdohodě, takže již krátce po korunovaci dovolil jednotkám Trojdohody postoupit do Thessaly v severním Řecku. Dne 27. června 1917 vyhlásilo Řecko válku státům Trojspolku.
  • ZF: Britská ofenziva

    ZF: Britská ofenziva
    1. června 1917 v jihozápadní Belgii přešli do útoku Britové a jejich cílem byla vyvýšenina hřbetu Messines, kterou se jim podařilo dobýt, ale ztratili v boji 17 000 mužů, nicméně ztráty německé dosáhly 25 000 z boje vyřazených mužů a z toho 7 500 bylo zajato. To svědčí o obratu na západní frontě, protože německé armádě již začínal docházet dech. Tento prostorově a časově omezený útok však byl pouze přípravou na britskou ofenzívu, která začala koncem července a vyvrcholila třetí bitvou u Yprů.
  • ZF: 3. bitva u Yper - nesmyslnost války pokračuje

    ZF: 3. bitva u Yper - nesmyslnost války pokračuje
    bylo střetnutí zákopové fáze první světové války. Probíhala od července do listopadu 1917.Tato bitva je jedním z příkladů nesmyslnosti válek, neboť lidské ztráty celkem na obou stranách prokazatelně dosáhly neuvěřitelného počtu přes 500 000 životů, ale za tuto cenu ani jedna ze zúčastněných stran nedosáhla významného územního ani materiálního zisku.
  • IF: 11. bitva na řece Soči

    IF: 11. bitva na řece Soči
    Již 18. srpna 1917 udeřila italská armáda znovu silou 52 divizí, které podporovalo 5000 děl, ale opět se nepodařilo rakousko-uherské linie prolomit. Ztráty v 11. bitvě na řece Soči dosáhly 166 000 vojáků italských a 85 000 vojáků rakousko-uherských. I přes toto vítězství muselo rakousko-uherské velení konstatovat, že jeho síly na této frontě jsou bez záloh a vyčerpány, takže požádali německou armádu o pomoc, kterou dostali.
  • ZF: Ofenziva Britů u Arrasu (S Francie)

    ZF: Ofenziva Britů u Arrasu (S Francie)
    Dne devátého dubna zahájila britská armáda ofenzívu v oblasti Arrasu, která byla ukončena až v květnu 1917. Britové sice svých cílů nedosáhli a navíc ještě utrpěli ztráty cca 150 000 mužů zabitých, zraněných nebo zajatých, ale podařilo se jim odvrátit německou pozornost od francouzské části fronty.
  • Říjnová revoluce v Rusku - bolševický převrat, začátek občanské války

    Říjnová revoluce v Rusku - bolševický převrat, začátek občanské války
    Ve dnech šestého a sedmého listopadu 1917 provedli bolševičtí revolucionáři vedení V. I. Leninem a L. D. Trockým v Petrohradě převrat, podařilo se jim svrhnout Prozatimní vládu a převzít moc do svých rukou. Již třetího prosince 1917 bylo uzavřeno příměří a v Brest Litevsku začala mírová jednání mezi Německem a Ruskem.
  • Italská fronta: Bitva u Caporetta - 12. bitva na Soči

    Italská fronta: Bitva u Caporetta - 12. bitva na Soči
    Německé a RU síly v ní porazily IT vojska a posunuly frontu hluboko do IT území, až k řece Piavě. Itálie se přes rozsáhlou pomoc Spojenců z této porážky vzpamatovávala přes půl roku. V bitvě se vyznamenal E. Rommel, dobyl Monte Matajuru. 24. říjen-18. listopad 1917, Na Piavě se podařilo IT počátkem listopadu 1917 obranu zkonsolidovat a boje zde probíhaly až do 10/1918. IT vojska pak i za pomoci čs. legionářů podnikla útok na hroutící se R-U, při kterém byly RU jednotky vytlačeny zpět.
  • IF: Soči 12 - konec bitvy u Caporetta - katastrofa Italů

    IF: Soči 12 - konec bitvy u Caporetta - katastrofa Italů
    Na konci října 1917 začala v Itálii významná bitva první světové války u Caporetta. Trvala až do 18. listopadu toho roku a padlo v ní několik desítek tisíc vojáků na obou stranách konfliktu. Zvítězila spojená rakousko-uherská a německá armáda, které donutily italské vojáky k ústupu až k Piavě. Na italské frontě byl i spisovatel Ernest Hemingway a bitvu později popsal ve svém slavném románu.
    Bitvy se účastnil i 35. pěší plzeňský klub,
    foto: rekonstrukce bitvy u Třemošné
  • ZF: bitva u Cambrai - první hromadné nasazení tanků

    ZF: bitva u Cambrai - první hromadné nasazení tanků
    1. listopadu zaútočili Britové u Cambrai. Na čele útoku jelo 476 tanků a britské velení doufalo, že tato nová zbraň překoná německé linie. Zpočátku byli Němci překvapeni a britské tanky postoupily již první den do hloubky 9 – 12 km. V dalších dnech se ale britský postup zastavil, neboť tanky trpěly častými technickými poruchami, zapadaly do kráterů po dělostřeleckých granátech a koordinace jejich činnosti s britskou pěchotou nebyla dostatečná.
  • USA vyhlásí válku i R-U

    USA vyhlásí válku i R-U
    Zásobovací situace států Trojspolku však byla ještě horší, protože námořní blokáda byla velmi účinná. Na Západní frontě byla americká přítomnost znatelnější až v roce 1918, protože trvalo dlouho než Američané zmobilizovali, vycvičili a vystrojili dostatečné množství vojáků, aby je pak poslali loděmi přes Atlantský oceán až na Západní frontu. Poměr sil se během roku 1917 dále měnil v neprospěch Trojskpolku, neboť 27. června mu vyhlásilo válku Řecko a 26. října Brazílie.
  • Mír Rumunska s Trojspolkem

    Mír Rumunska s Trojspolkem
    Brest-Litevská jednání měla ještě jeden efekt a tím bylo uzavření příměří mezi Rumunskum a státy Trojspolku dne devátého prosince 1917. Rumunská armáda byla totiž převážně vytlačena ze svého území a bez ruské pomoci nemohla pokračovat v boji.
  • 14 bodů prezidenta Wilsona (USA)

    14 bodů prezidenta Wilsona (USA)
    Iniciativa ukončit válku mírovým způsobem vzešla od prezidenta Spojených států amerických W. Wilsona, který 8. ledna 1918 v projevu k americkému Kongresu vyhlásil svůj 14 bodový program jehož základem byly principy kolektivní bezpečnosti, národního sebeurčení a řešení sporů mezi státy vyjednáváním. Příměří byla uzavírána postupně.
  • Mír v Ruska s Německem, Rusko vystupuje z války (Brest-Litevský mír)

    Mír v Ruska s Německem, Rusko vystupuje z války (Brest-Litevský mír)
    Již třetího prosince 1917 bylo uzavřeno příměří a v Brest Litevsku začala mírová jednání mezi Německem a Ruskem. Zatímco ruská delegace se snažila jednání prodloužit, Němci se snažili rychle uzavřít mír. Tyto rozdílné snahy vygradovaly v ukončení příměří a obnovení německého postupu v Pobaltí v následujícím roce, čímž si Němci vynutili rychlý podpis mírové smlouvy.
  • Italská fronta: Bitva na Piavě - poslední ofenziva R-U

    Italská fronta: Bitva na Piavě - poslední ofenziva R-U
    1. 6. začal útok, při kterém Rakušané použili jak klasické, tak plynové granáty. Italové však byli vybaveni již novými plynovými maskami, takže jejich ztráty nebyly tak hrozivé. Na plošině Asiago rakouský útok narazil na britské a francouzské jednotky, které byly doplněné o československé legionáře. 17. 6. však bylo předmostí o délce 20 km italským protiútokem zlikvidováno a 24 tisíc R-U vojáků bylo zajato. ní. [https://www.reflex.cz]
  • Druhá bitva na Marně - poslední velká bitva na ZF

    Druhá bitva na Marně - poslední velká bitva na ZF
    která se odehrála 15. července–6. srpna roku 1918 nedaleko Paříže, byla poslední velkou bitvou na západní frontě v první světové válce. Proběhla v rámci Ludendorffovy ofenzívy a síly v ní změřily armády Francie, Spojených států, Spojeného království a Itálie s německou armádou. Přes počáteční německý postup přešli Spojenci postupně do protiútoku a Němci byli poraženi.
  • Bitva u Amiensu (Francie)

    Bitva u Amiensu (Francie)
    Dne 8. srpna zaútočili nečekaně Britové u Amiensu. Obrana se zhroutila a bylo zajato na 60 tisíc Němců. Ludendorff prohlásil, že se jedná o černý den německé armády.
    V srpnu 1918 převzala vojska Dohody iniciativu. Spojená koalice britských, francouzských, kanadských, australských vojenských jednotek zaútočila na německé pozice a způsobila značné ztráty.
  • Legionáři IF: Doss Alto - úspěch při obraně strategického vrcholu

    Legionáři IF: Doss Alto - úspěch při obraně strategického vrcholu
    Čs. dobrovolnické jednotky vytvořily na italském území během léta 1918 6. československou divizi, která sestávala z 31., 32., 33., a 34. pluku. Velení: Graziani. V srpnu 1918 se tato divize přemístila na frontu, kde zaujala pozici v sektoru asi 20 kilometrů mezi jezerem Lago di Garda a řekou Adiží. Cílem bylo střežit tento sektor na masivu Altissimo.Centrálním opěrným bodem tohoto masivu pod Trentem byl vrcholek Doss Alto (703 m). Legionáři odolali R-U dělostřelecké palbě.
  • Začíná podepisování příměří (Bulharsko, Osmani, R-U, Německo)

    Začíná podepisování příměří (Bulharsko, Osmani, R-U, Německo)
    Nejprve dne 30. září uzavřelo příměří Bulharsko po něm následovalo dne 30. října 1918 příměří s Osmanskou říší, 4. listopadu 1918 podepsalo příměří Rakousko-Uhersko a konečně 11. listopadu 1918 podepsalo příměří Německo, které již v tu dobu nebylo císařstvím, neboť Vilem II. dne devátého listopadu 1918 abdikoval.
  • Vilém II. abdikuje

    Vilém II. abdikuje
    Po převratu z 9. listopadu 1918, v němž se vyznamenali i pruští důstojníci a jenž se stal koncem Pruského království, se císař Vilém II. vzdal císařského titulu i pruské koruny, čímž ukončil pětisetleté panování Hohenzollernů v Braniborsku, dvousetleté v Prusku a osmapadesátileté v Německu, a uprchl do Holandska. Zemřel v exilu, holandském městě Doorn.
  • Konec války - Příměří z Campiegne

    Konec války - Příměří z Campiegne
    Příměří z Compiègne bylo příměří uzavřené mezi Státy Dohody a Německem na konci první světové války. Vstoupilo v platnost 11. listopadu 1918 v 11 hodin pařížského času a ukončilo boje na západní frontě. Příměří znamenalo vítězství států Dohody a úplnou porážku Německé říše, která ale formálně nekapitulovala.