-
Period: 100 BCE to 1 BCE
Gálie
V oblasti dnešní Francie se rozkládala Galie, pojmenována podle keltského kmenu Galů. Ta byla podrobena Římanům, od nichž převzali Galové také latinský jazyk i kulturu. -
Period: 101 to 300
Příchod germánských kmenů
V tomto období dochází s příchodem germánských kmenů k rozšíření křesťanství. -
Period: 301 to 400
Franská říše
Galie byla obsazena germánskými kmeny, převážně Franky. Ti jí dali později její jméno. Sjednotitelem a prvním panovníkem Franské říše byl od roku 481 Chlodovik z rodu Merovejců, jehož nástupci následně vládli udájně do roku 560. -
Period: 501 to 800
Karel Martel
Někteří méně schopní Merovejci svěřují čím dál více moci majordomům.
Z nich se následně nejvíce prosazuje Karel Martel, který roku 732 poráží Araby v bitvě u Poitiers. Za pomoci papeže pak jeho syn Pipin III. Krátký svrhl posledního Merovejce a nastává období vlády Karlovců. -
Period: 801 to 900
Rozšíření říše
Panovník Karel Veliký rozšiřuje říši téměř dvojnásobně. Ve velké míře šíří také vzdělanost a křesťanství. -
843
Verdunská smlouva
Franská říše byla rozdělena – Francia orientalis na východě, Francia occidentalis na západě a Lotharingie ve středu. Z východofranské říše se později stala Svatá říše římská, západní dala vzniknout dnešní Francii. -
Period: 901 to 1000
Vikingové
Francie ztrácí Normandii, která se dostává do rukou Vikingů. Moc Karlovců slábne a roku 987 nastupuje dynastie Kapetovců. -
1100
Nástup Plantagenetů
Od 12. stol. mnohá území na západě Francie ovládají angličtí králové z rodu Plantagenetů. -
Period: 1201 to 1300
Křížové výpravy
Probíhá 8. a 9. křížová výprava vedená francouzským králem Ludvíkem IX. Svatým. Obě byly neúspěšné a Ludvík poté umírá na mor. -
1312
Zrušení Templářského řádu
U moci je silný panovník Filip IV. Sličný, který roku 1312 ruší ve Francii Templářský řád. Přesídlil také papeže do Avignonu, kde sídlil až do roku 1378. -
Period: 1337 to 1453
Stoletá válka
Stoletá válka byla sporem o nadvládu ve Flandrech a jihozápadní Francii, Angličané ztratili všechna francouzská území kromě Calais a Normanských ostorovů. Trvala 116 let. Nešlo však o nepřetržitou válku. Sřídala se ze tří období prudkých bojů a období příměří. Fracouzům tehdy pomohla k několika vítězstvím Johanka z Arku. Nakonec však byla v Rouen upálená jako kacířka. -
Period: 1550 to
František I.
Francii vládne katolický panovník František I. Čelí boji s Jindřichem VIII. a Karlem V. Roku 1526 byl Karlem V. drtivě poražen v bitvě u Pavie. Do Francie se zatím šíří kalvinismus, jehož stoupenci, často z úspěšných řad buržoazie, se nazývají hugenoti. Za vlády Karla IX. se vyhrotily spory mezi katolickým rodem Guisů a hugenoty, které vyústily roku 1572 v tzv. Bartolomějskou noc, kdy byly povražděny tisíce hugenotů. Roku 1589 se společně s Jindřichem IV. Navarrským dostávají na trůn Bourboni. -
Edikt Nantský
Spory jsou ukončeny až 1598 ediktem Nantským, který obě náboženství zrovnoprávnil. http://www.simonak.eu/index.php?stranka=pages/h_k/10_18.htm -
Period: to
Třicetiletá válka
Prošla Evropou třicetiletá válka, která pro Francii po roce 1635 skončila vítězně. Připojuje část Svaté říše římské a Alsasko. -
Period: to
Ludvík XIV.
Vládl Ludvík XIV. - monarchie dosáhla největší moci. Francie v této době měla velký vliv na evropskou politiku, ekonomii a kulturu. Roku 1685 Ludvík XIV. ruší edikt Nantský a snaží se Francii získat kolonie například v Americe, Kanadu, Louisianu, Haiti a v Africe Madagaskar. -
Period: to
Vymření Habsburků ve Španělsku
Válka o španělské dědictví představovala největší ozbrojený konflikt 1. pol 18. stol. Jednalo se o spor o následnictví na španělském trůně po roce 1700 kdy vymřela španělská větev Habsburků. Francie dosáhla alespoň dosazení Bourbonů na španělský trůn, když jí Anglie nedovolila Španělsko připojit k sobě. Byla však velmi finančně vyčerpána. -
Period: to
Sedmiletá válka
Francie byla poražena Velkou Británií v sedmileté válce a přichází tak o svou koloniální říši v Indii a Kanadě. -
Začátek Velké francouzské revoluce
Velká francouzská revoluce vedla k nahrazení absolutistické monarchie konstituční. Francie byla za vlády Ludvíka XVI. nejen ve finančních potížích. Nové daně, které neplatily šlechta a duchovenstvo vyvolaly velkou nevoli platícího lidu. http://dejepis1zemepis.blogy.rvp.cz/2013/07/16/jak-muzeme-ucit-dobyti-bastily/ -
Period: to
Velká francouzská revoluce
V první fázi vzniklo z této neprivilegované a části privilegované národní shromáždění, v jehož čele stanul markýz La Fayette. Po vzoru Američanů vydali vlastní ústavu, Deklaraci práv člověka a občana. Moc měla v rukou převážně finanční buržoazie. Z národního shromáždění přejmenovaného na zákonodárné se vydělili postupně skupiny radikálních cordillierů vedených G. Dantonem, girondistů z departmánu Gironde a jakobínů včele s M. Robespierrem, kteří byli nejradikálnější. -
Čtvrtá a pátá fáze Velké francouzské revoluce
Ve čtvrté fázi se zákonodárné shromáždění stává konventem. Jakobíní jsou trestáni a Franci poráží Prusko.
V páté fázi vládne pětičlenné direktorium a rada pěti set. Pokusí se jej neúspěšně svrhnout G. Babeuf ve snaze nastolit socialismus. Vzrůstá popularita vojevůdce Napoleona. Direktorium se ho obává a pokusí se ho odstranit. Napoleon se o jejich záměru dozví a z tažení do Afriky se vrací, aby je sám svrhnul a ustanovil se jedním ze tří konzulů. 1799 Republiku ovládl a stal se prvním konzulem. -
Francouzská republika
V druhé fázi byla 21.9. vyhlášena Francouzská republika s girondisty u moci. Díky vzrůstajícímu vlivu jakobínů je král Ludvík XIV. gilotinován.
Ve třetí fázi se moci chopili definitivně jakobíni vedení Robespierrem. Je popravena i královna Marie Antoinetta a její syn Ludvík umírá ve vězení hladem. Nastává období jakobínského teroru, kdy jsou tisíce lidí gilotinovány kvůli falešným obviněním. Nakonec Francouzi Robespierra svrhnou a popraví. -
Napoleon Bonaparte
Bonaparte převratem založil 1. francouzské císařství a na krátkou dobu ovládl většinu Evropy. Založil nová království, do jejichž čela dosadil členy své rodiny. http://www.history.com/news/napoleons-legendary-steed-finds-his-footing -
Bitva u Lipska
Po neúspěšné invazi do Ruska a porážce u Lipska Napoleon abdikoval a uprchl na ostrov Elba. -
Stodenní císařství
Napoleon z Elby utíká a ve Francii nastoluje tzv. stodenní císařství. -
Bitva u Waterloo
Napoleon byl definitivně poražen v Bitvě u Waterloo. Byl odvezen na ostrov svaté Heleny, kde 1821 zemřel. Francie obnovila předrevoluční hranice, platila reparace, ztratila loďstvo i některé kolonie. -
Červencová revoluce
Červencová revoluce (třídenní revoluce) vedla k pádu dynastie Bourbonů a ustavení liberálnějšího království v čele s Ludvíkem Filipem. Snažil se však obnovit absolutistickou vládu, za což byl Francouzy kritizován. 25. 9. si proto vyhlašují druhou republiku a král utíká ze země. http://www.19stoleti.cz/fullarticle_kdojekdo-81_Ludvik_Filip.htm -
Period: to
Druhá francouzská republika
Po abdikaci a útěku Ludvíka Filipa byl prezidentem zvolen Napoleon III. Přestavěl Paříž a vybudoval železniční síť, která pomohla rozvoji průmslu. Byl však zajat po prohrané prusko-francouzské válce. Francie byla v dluzích a ve válce ztratila Alsasko a Lotrinsko. -
Třetí francouzská republika
Třetí francouzská republika se udržela ze všech režimů nejdéle -
sedmdesát let a to navzdory nejrůznějším krizím. V období Třetí republiky se výrazně rozšířilo francouzské koloniální panství. Vietnam spolu s Kambodžou a Laosem tvořili Francouzskou Indočínu. Pod francouzský vliv se dostávají také rozsáhlá území v Africe. -
Period: to
První světová válka
Roku 1914 Napadlo Francii Německo s cílem dobýt Paříž. Obě strany však bojují zákopovou válku, která neumožňuje rychlý postup žádné straně. V roce 1915 Němci poprvé použijí bojový plyn v bitvě u Yper. 1916 následují nejkrvavější bitvy u Verdunu a na Sommě. Němci Paříž nedobyli a 11.11. 1918 kapitulují. Následně jim Pařížská mírová konference stanovuje velké reparace. -
Period: to
Druhá světová válka
Francie se účastnila i druhé světové války, ale od roku 1940 byla obsazena Němci až do doby než ji spojenci osvobodili. Jihivýchod Francie byl po tuto dobu ve správě kolaborantské vlády se sídlem ve Vichy, v jejímž čelestáli maršál Philippe Pétain a Pierre Laval. Charles de Gaulle organizoval z exilu v Londýně odboj zvaný Svobodná Francie. -
Čtvrtá republika
Po II. světové válce, ze které vychází Francie vítězně vznikla 4. republika. Hned roku 1945 vzniká OSN založená vítězi války, ke které se připojuje i Francie. 1949 se stává i členem NATO. Postupně však ztrácí všechny své kolonie. V boji přichází o Vietnam, Alžírsko, pak i o Maroko, Tunisko,...Mnozí obyvatelé těchto kolonií se pak stěhují do Francie. -
Pátá republika
1958 byla kvůli nestabilitě a válkám o kolonie ustanovena 5. republika v čele s generálem Charlesem de Gaullem jako prezidentem, kterému nová ústava dává větší moc. Od roku 1962 je pak prezident volen přímo a od roku 2002 na pět let. https://en.wikiquote.org/wiki/Charles_de_Gaulle -
Period: to
Současná Francie
1981 se stal prvním socialistickým prezidentem Francois Mitterrand, který roku 1992 vypsal referendum, v němž většina obyvatel souhlasila s Maastrichtskou smlouvou prosazující sjednocení Evropy.
V posledních desetiletích se Francie s Německem smířila a usilují o společnou politickou a ekonomickou integraci Evropy. Francie také byla členem všech organizací (EHS, Euroatom, ESUO), ze kterých pak vznikla Evropská unie.
