-
Period: 3200 BCE to 1700 BCE
Harappská kultura
První známá městská kultura na Indickém subkontinentu, harappská civilizace začala upadat nejspíš v důsledku klimatických změn, které měly přímý vliv na zemědělství a hospodářství, nebo na její konec měl podíl příchod indoevropských kmenů. -
Period: 1500 BCE to 500 BCE
Védské období
Toto období je pojmenováno podle Véd, posvátných hinduistických textů, které v tomto období vznikaly. -
Period: 684 BCE to 185 BCE
Magadhská říše
V této době vládla dynastie Maurjů, jejímž zakladatelem byl Čandragupta Maurja. Nejvýznamnějším panovníkem byl Ašóka, za jehož vlády měla země největší rozlohu, později ale přešel na buddhismus a tuto filosofii začal šířit dál pomocí skalních nápisů - odvrátil se od násilí. -
520 BCE
Pod nadvládou Achaimenovské říše
Tento subkontinent se ocitl pod nadvládou perského krále Dareia I., o dvě století později dobyl Achaimenovskou říši Alexandr Veliký. Tato řecká a perská nadvláda měla velký vliv také na následnou indickou kulturu, která se s těmito dvěma kulturami neustále mísila - gandhárské umění. -
501 BCE
Mahádžanapady
V 6. století se na území Indie nacházelo více menších státních útvarů zvané mahádžanapady. Jedno z nich byla Magadha, kde se narodili Mahávíra a Gautama Buddha, zakladatelé džinismu a buddhismu. -
326 BCE
Bitva u Hydaspes
Armáda Alexandra Makedonského x indické vojsko krále Póra. Vítězí Alexandr, který poté celou Indii ovládne. -
Period: 320 to 550
Guptovská říše
Toto období je označováno jako zlatý věk Indie, jelikož dochází k velkému rozvoji vědy, matematiky, astronomie, filosofie a náboženství. Bohužel kvůli muslimské invazi a vpádu Hunů se příliš památek nedochovalo. Významnou dochovanou památkou je však chrám Mahábódhi. -
Period: 600 to 800
Pozdní střední království
Tzv. „klasické období“, kdy je sever dobyt Haršou, který sjednocuje tuto oblast upadající po rozpadu Guptovské říše. Po jeho smrti se o zemi staraly tři dynastie: Pratihavárové, Pálové a Ráštrakútovci. Dále se v této době rozvíjel buddhismus a hinduismus. -
Period: 1200 to 1398
Dillíský sultanát
Do Indie vtrhli Arabové, Turci a Afghánci a založili zde Dillíský sultanát. Již nějakou dobu Arabové expandovali v Asii do Persie, tentokrát si také všimli rozmachu indického obchodu a taky faktu, že jsou na tomto území jediné známé diamantové doly. Opětovné prolínání kultur - islámské a hinduistické. -
1498
Námořní cesta do Indie
Roku 1498 objevil portugalský mořeplavec Vasco da Gama námořní cestu do Indie. Portugalsko se tak stává koloniálním impériem v Asii. -
Period: 1526 to
Mughalská říše
Tato říše byla založena Báburem a stala se mocností jak v Indii, tak v části Afghánistánu. Říše však začala upadat a to v době bojů o moc o trůn a také rozpínavosti britských kolonií. Mezi významné panovníky patří Akbar Veliký, který se zasloužil o významné rozšíření území nebo Šáhdžáhán, který nechal vystavět jednu z nejvýznamnějších památek Indie - Tádž Mahal. V této době tedy vzkvétala mughalská architektura společně s uměním. -
Vznik Britské východoindické společnosti
Roku 1600 vzniká jako jedna z prvních akciových společností Britská východoindická společnost s monopolem na obchod s Indií. Zabývala se hlavně obchodem s bavlnou, hedvábím, barvivem indigo, ledkem, čajem a také s opiem. -
Bengálský hladomor
Hladomor v Bengálsku v roce 1770 patřil k největším katastrofám ve světových dějinách, počet obětí se odhaduje na deset milionů. Zavinilo ho extrémní sucho na dolním toku Gangy v roce 1769, které vedlo k neúrodě rýže v dnešním Západním Bengálsku, Biháru a Bangladéši.
Značný díl viny nesla Britská Východoindická společnost, která uvalila na zemědělce vysoké daně, zakazovala vytváření zásob a podporovala pěstování exportních plodin jako opium a indigo místo potravin. -
Velké protibritské povstání
Povstání bylo prvním vyjádřením masového odporu proti britské nadvládě, navíc organizovaným. Indové se postavili cizímu systému, technickým novotám i svému podřadnému postavení surovinové základny. -
Britská Indie
Za vlády královny Viktorie se Indie, která je fakticky pod nadvládou Východoindické společnosti, stává oficiálně britskou kolonií. K území Britské Indie patřil také dnešní Pákistán a Bangladéš. -
Rozdělení Bengálska
Zlomovým bodem se stalo administrativní rozdělení Bengálska podle náboženství. Na indické straně vyvolalo velkou vlnu nevole. Postupně Indický národní kongres vyhlásil bojkot britského zboží a později požadoval samosprávu v rámci impéria. Kvůli masové nevoli Britové rozdělení Bengálska museli zrušit. Hnutí odporu však již zastavit nemohli. -
Rozdělení Bengálska
Zlomovým bodem se stalo administrativní rozdělení Bengálska. Na indické straně vyvolalo velkou vlnu nevole. Postupně Indický národní kongres vyhlásil bojkot britského zboží a později požadoval samosprávu v rámci impéria. Kvůli masové nevoli Britové rozdělení Bengálska museli zrušit. Hnutí odporu však již zastavit nemohli. -
Hartál a Rowlattovwy zákony
I když Británie po 1. světové válce slíbila Indii samostatnost, svůj slib nedodrží a vyhlašuje místo toho tzv. Rowlattovwy zákony, podle nichž mohou Britové kdykoli vyhlásit stav obležení a zatknou jakéhokoliv Inda. Mohandás Karamčand Gándhí, později Mahátma, který hlásá nenásilí a vyhlašuje po celé zemi hartál, den modliteb. A vskutku 6. dubna celá Indie dodržuje hartál, který se dá v tomto případě označit i za generální stávku. Britové reagují násilně. -
Generální stávka
Byl vyhlášen všeobecný hartál (generální stávka) – měl obrovský úspěch, do stávky vstoupila jednotně celá země. V Dillí a Bombaji bylo hlásáno spojenectví hinduistů a muslimů. Mahátmou Gándhím vyhlášené nenásilí vyvolalo zuřivé násilí Britů v Dillí, Amritsaru, Láhauru. Nejstrašnější násilí v Amritsaru r. 1919 stálo mnoho lidských životů. -
Period: to
Bojkot Britů
V r. 1920 byla vyhlášena „nespolupráce s Brity“. Indové se měli vzdát titulů a funkcí, bojkotovat britské soudy a vládní školy, podporovat hnutí svadéší.
Přivítala návštěvu prince waleského další stávka, nepokoje a prázdné ulice měst. Následné zatčení považovali Indové za čest.
V r. 1922 Gándhí poslal místokráli ultimátum, že buď propustí politické vězně a odstraní cenzuru novin, nebo nastane poslední etapa nespolupráce – neplacení daní. Gándhí byl zatčen na 6 let. -
Mahátma Gándhí
Dne 1. srpna 1920 Gándhí zahájil svou kampaň nespolupráce s Brity, když vrátil úřadům tři medaile, které obdržel za búrské války. Prosazoval filosofii aktivního, ale nenásilného odporu satjágraha, založeného na jogínském principu ahimsá (nenásilnost), který nakonec dovedl Indii k vyhlášení nezávislosti. -
Quit India!
Gándhí měl mimořádnou autoritu – 13. 4. 1942 vydává výzvu Quit India (Opusťte Indii!). Kongres odsouhlasil zahájení boje za nezávislost a svobodu Indie. Před rozedněním 8. 8. 1942 bylo zatčeno celé vedení Kongresu a Gándhí – v celé zemi následovaly hartály a demonstrace, do neozbrojeného davu se střílelo, vesnice byly bombardovány a zapalovány, nastalo násilné vymáhání pokut… V r. 1943 vypukl hladomor v Bengálsku. -
Vznik samostatné Indie
V roce 1947 byla Britská Indie rozdělena na převážně muslimský Západní Pákistán a Východní Pákistán (od roku 1971 nezávislý Bangladéš) a na převážně hinduistickou Indii. Po rozdělení Indie na základě náboženství došlo k masakrům a své domovy opustilo až 15 milionů lidí.[6] Ústavou z roku 1950 je samostatná Indie socialistickou demokratickou republikou. -
Vznik ústavy
Roku 1950 byla přijata první indická ústava a země byla prohlášena republikou. Indická republika setrvala v Commonwealthu a nadále uznává britskou královnu jako symbolickou hlavu státu. Nadále vládne politice Indický národní kongres v čele s Nehrúem. Hlavní opozici tvořila Muslimská liga -
Period: to
Konflikty s Pakistánem
Od počátků však docházelo ke konfliktům v různých svazových státech. Nejvážnější situace byla ve státě Džámmú a Kašmír, který sousedil s nově vzniklým Pákistánem. Ten si na jeho území činil nárok. Kašmírský maharadža se rozhodli připojit k Indii až když byl Kašmír napaden horskými kmeny z pákistánského území. Indická vláda poslala na pomoc svá vojska, boje však nekončily. -
Čínsko - indická válka
Čínsko-indická válka byla krátká válka, ke které došlo v roce 1962 mezi Čínskou lidovou republikou a Indií. Hlavní příčinou války byly neshody o podobě himálajské hranice mezi státy, ale byly zde i další motivy.
Válka začala útokem čínských vojsk zároveň v Aksai Činu v Ladaku na západě a v Arunáčalpradéši na východě dne 20. října 1962, tedy v době Karibské krize. Čínské jednotky postupovaly úspěšně, ovšem posléze Čína vyhlásila 20. listopadu příměří a stáhla se ze sporného území zpět. -
Nástup Indiry Gándhíová
Indira Gándhíová, přezdívaná Matka Indie, byla jednou z osobností, které výrazně promluvily do osudu této jihoasijské země. Průbojná a ambiciózní Indka, která přes 14 let železnou rukou řídila největší demokracii světa, zvítězila ve třetí indicko-pákistánské válce a svou zemi dovedla do klubu jaderných mocností.
Na druhou stranu nevyřešila problémy s chudobou, úplatky, růstem cen ropy, inflací, které vedly k prohloubení rozdílů mezi společenskými vrstvami -
Vítězství Lidové strany
Ghándíová kvůli nespokojeným reakcím na její jednání odstupuje. V následujících volbách poprvé nevítězí Indický národní kongres, ale Lidová strana -
První prezidentka
První ženskou prezidentkou se stává Pratibha Dévísinh Pátil.
Její vláda je však spojována s mnohými korupčními aférami a nákladnými služebními cestami s její početnou rodinou.
