Jugoslávie

Vznik Království Srbů, Chorvatů a Slovinců

Dec 1, 1918

V jížní části Rakousko-Uherska vzniká království/stát. Království bylo stvořeno především ze Státu Slovinců, Chorvatů a Srbů. V tu dobu tomu velel předseda Jugoslávie Antona Korošece. Problém byl že nový stát neměl žádné mezinárodní uznání mocností.

Přejmenování státu na Království Jugoslávie

Oct 3, 1929

Království Srbů, Chorvatů a Slovinců je přejmenované jeho vládcem, na Království Jugoslávie.

Dubnová válka (porážka Jugoslávie za 2. světové války)

Apr 6, 1941

Invaze vojsk Osy na území Jugoslávie. V roce 1941 došlo k několika politickým změnám. Hitler se poté rozhoduje k likvidaci jugoslávské monarchie, očekává pomoct od sousedních zemí. Osa byla vojensko-politické hnutí uskupení z nacistického Německa, Itálie a Japonska. V rámci osy se pak uzavírá pakt tří, které potvrzoval spojenectví.

Vyhlášení Nezávislého státu Chorvatsko (NDH) ustašovci

May 10, 1941

Ustašovec Slavko Kvaternikem, zakladatel ustašovského hnutí. Ustašovci byli proslulí tím, že podnikali teroristické akce vůči režimu Jugoslávie. Také odstřelovali nevinné lidi, ustašovci podle mého názoru rádi zabíjeli. Ustašovci se vymezovali k Chorvatštím fašistům, také proti Srbům a proti židům. Své čistky odůvodňovali etnikou a rasismem. Považovali se nadřazeními. Vyhlášením nezávislosti se tak splnila trvající touha Chorvatů mít svůj vlastní stát.

Vznik Demokratické federativní Jugoslávie

Nov 29, 1943

Demokratické federativní Jugoslávie byl mnohonárodní stát.
Stát vznikl za druhé světové války ze zbytků Království Jugoslávie. V roce 1945 byla vyhlášena Federativní lidová republika Jugoslávie, která v roce 1963 změnila název na Socialistická federativní republika Jugoslávie.

Návštěvy v Československu od Tita

Mar 24, 1946

Tito přijíždí vlakem z Polska s doprovodem od Milovan Djilas a Vladimir Velebit. Na Pražském hradě jej přijal prezident Edvard Beneš. Zhlédli spolu operu, a druhý den mu prezident Edvard Beneš uděluje Řád Bílého Lva za vítězství a Válečný kříž. Dostává dary a různé látky.

Roztržka Jugoslávie - Sovětský svaz

1948

Roztržka mezi Sovětským svaz a titovou jugoslávií. Vymezil se Stalin vůči titovi. Neposlouchal ho, přenesli se poté do osobní nenávisti. Stalin pak chtěl způsobit atentát na Tita, nedaří se. Stalin umírá a nemůže dokončit atentát.

Jugoslávie v Hnutí nezúčastněných zemí

1961

Tito se snaží rozšířit jugoslávskou ideologii za hranice. Nabízel chudým africkým zemím pomoc. Hnutí nezúčastněných zemí je organizace kde je více jak 100 států, které nejsou zapojeny do mocenských bloků. Vzniklo tohle hnutí na polarizaci světa během studené války.

Umrtí Josipa Broze Tita

May 4, 1980

Prezident Jugoslávie, předseda svazu komunistů Jugoslávie, ministr zahraničních věcí Jugoslávie, ministr obrany Jugoslávie, generální tajemník. Nastoupil do vedení v roce 1937, těsně před druhou světovou válkou.
Jeho noha musela být amputována kvůli špatnému krevnímu oběhu. Poté umírá na gangrénu. Jeho pohřeb byl jeden z největších ve státní historii. Pozůstatky vzali a vystavili. Obrovský pohřeb, 4 km dlouhý. Lidi ho adorovali, brali ho jako hrdinu, dovedl svůj národ k vítězství.

Ekonomická krize

1985

Po úmrtí Tita se vztahy v Jugoslávii nadále horšily. Ekonomická krize se také nezlepšovala, dělníci začali stávkovat, velmi vysoké dluhy a nikdo nevěděl jak dále. Nezaměstnanost stoupala, a reformy se ukazovaly za neúspěšně. Vysoká inflace.

Odtržení Makedonie

1991

Spor o užití názvu Makedonie. Spor byl mezi Makedonií a Řeckem. Řecko považovalo název za politicky zneužití, pro cíle získání celého území Makedonie. Makedonie ale považovala název za svůj.

Válka v Chorvatsku

Mar 31, 1991

Jedná se o válku o nezávislosti. Šlo o konflikt mezi Chorvaty a chorvatskými Srby. V referendu většina Chorvatů chtělo být nezávislým. Referendum ale neuznali Srbové žijící na vojenské hranici, poté tuto část ovládly. Válka trvala 4 roky.

Chorvatsko a Slovinsko vyhlašují nezávislost.

Jun 25, 1991

Chorvatska a Slovinsko se chtělo oddělit od Jugoslávie. Státy Jugoslávie je ale nepodporují, chtějí aby zůstaly v Jugoslávii. Chorvatsko a Slovinsko jsou ale ekonomicky výše.

Válka ve Slovinsku

Jun 27, 1991

Vedl ke vyhlášení nezávislosti Slovinska ke Jugoslávii. Válka trvala deset dnů, také se nazývá víkendová. Slovinsko nakonec vítězí po krátkém boji. Panovala tam rychlá reakce.

Mezinárodní uznání Chorvatska a Slovinska za samostatné státy

Jan 15, 1992

Evropských společenství uznává Chorvatsko a Slovinsko za samostatný státy. Už jsou oficiálně nezávisle na Jugoslávii.

Ostřelování Sarajeva

Apr 5, 1992

Sarajevo bylo ostřelováno 1300 dní. Sarajevo je obklopováno vysokými horami, proto to byl snadný cíl. Srbska armáda obklopila Sarajevo válečnými linii, které drželo bosenské síly a začli útočit.

Válka v Bosně a Hercegovině

Apr 6, 1992

Konflikt s největším počtem obětí na území Evropy. Neustále odstřelování, masakr civilistů. Lidi se báli, nechtějí chodit kolem oken. Byla také etnická a náboženská válka. Bosna, Srbové a Chorvati, chtěli samostatnost. Občanská válka, bylo to mezistátní. OSN to nedokázalo zastavit. Ukázali na neschopnost OSN. Vojáci OSN zabezpečovali dodávky humanitních pomocí. OSN jsou mírové jednotky, nemají moc zbraní. 100 tisíc zahynulo a nejméně 1,8 milionů obyvatel byli vyhnáni z domovů.

Vznik UÇK

1993

Chtěli vybojovat stát silou. Zabíjet policajty. Vyprovokovat Srby. Guerilla partyzánská valka - útoč a uteč. Chtěli aby svět zasáhl a aby pomohl Kosovu proti Srbsku. Ilegální kosovské hnutí ( Kosovská osvobozenecká armáda ). Tvoří ji zhruba 1000 bojovníků. Organizace kosovských Albánců, cílem bylo nezávislost Kosova na Srbsku. Považovali je za teroristickou organizaci. Poté se západ spojuje s UÇK, zastavení Milošoviče. Nechtěli aby se opakoval další konflikt.

Srebrenická genocida

Jul 11, 1995

Masové vraždění zajatých civilistů, výhradně Bosňáků muslimského vyznání. Zajati byli etnické, rasové, náboženské nebo národnostní skupiny. Došlo v ní ve městě Srebrenico. Spáchalo to Srbsko, I když Srbsko odmítá že tohle udělali. Pod velením Ratka Mladiće, považuje se za jeden z největších masakrů od druhé světové války. 8373 obětí, v okolní vesnicích dalších 3000.

Daytonská dohoda

Dec 14, 1995

Byla to dohoda o míru v Bosně a Hercegovině. Pomohla ukončit krvavý konflikt v rozpadávající Jugoslávii.

České republika v NATO

Mar 12, 1999

Česká Republika společně s Maďarském a Polskem vstupují do Severoatlantické aliance. NATO - vojenská a politická aliance sdružujících celkem 30 států.

Útok NATO na Srbsko a Černou Horu

Mar 24, 1999

Neboli operace spojenecká síla, měla za cíl zastavit kosovští Albánce a umožnění dodávek humanitární pomoci. Bylo to letecké bombardování od NATO. Jednalo se o největší vojenský střet na území Černé Hory a Srbska.

Rozpad Jugoslávie

2003

Chorvatsko a Slovinsko vyhlásilo nezávislost na Jugoslávii. Stává se nezavýslím státem, který pak zanedlouho je napadnut. (Válka v Jugoslávii) Vzniká pak 6 republik - Chorvatsko, Makedonie, Bosna a Hercegovina, Srbsko, Slovinsko, Černá Hora.

Odtržení Černé hory

Jun 3, 2006

O nezávislost usiloval premiér Milo Djukanović. Konflikt v Bosně měl devastující dopad nejen na Srbsko ale i na Černou horu. Po podepsání daytonských dohod, se Djukanović rozhodl změnit politiky země. Spolupracovník Momir Bulatović nakonec založil vlastní socialistickou stranu, poté byl konflikt mezi oba politiky. Po prezidentských volbách vítězí Djukanović. V roce 2006 pořádává referendum.

Vyhlášení nezávislosti Kosova

Feb 17, 2008

Kosovský parlament vyhlásil nezávislost na Srbsku. Bohužel ale hodně států neuznává kosovo jako samostatný stát. Madagaskar neuznalo, USA A ČR ano. Celkově 98 členů OSN ze 193 uznalo Kosovo za nezávisle

Zdroje

Nov 8, 2022

https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie
Pracovní listy
https://www.armyweb.cz
https://specialynovinky.cz/jugoslavie/historie.html#c11
Poznatky z hodin