-
476
Zánik západořímské říše
Zánik západořímské říše znamená ve zpětném pohledu dějepisců začátek středověku. -
Period: 476 to 1434
Středověk po husitské bouře (476 - 1434)
-
530
Slované v Čechách
Na našem území se přibližně v této době usadili první Slované. -
623
Vznikla Sámova říše.
Byl to kmenový svaz Slovanů existující ve střední Evropě v letech 623–658 (podle kronikáře Fredegara). Pojil se s osobou franského kupce Sáma, který získal velkou prestiž jako velitel během bojů Slovanů s Avary, ovládajícími dlouhá léta střední a JV Evropu. V bitvě u Wogastisburgu r. 631 porazil vojska krále Dagoberta I.
Má se za to, že po Sámově smrti (658 nebo 661) se jeho říše rozpadla, čemuž pravděpodobně velmi napomohl fakt, že Sámo měl početné potomstvo s manželkami z různých kmenů. -
800
Karel Veliký byl v Římě papežem korunován císařem.
- prosince 800 proběhla v Římě vůbec první císařská korunovace a pomazání na císaře papežem Lvem III.
-
863
Příchod Konstantina (Cyrila) a Metoděje na Velkou Moravu
Svatí Konstantin (Cyril) a Metoděj (označováni někdy jako Soluňští bratři, Apoštolové Slovanů či Slovanští věrozvěstové) byli bratři ze Soluně, kteří v rámci své misie na Velké Moravě prosadili staroslověnštinu jako bohoslužebný jazyk, pro který Konstantin vytvořil také písmo nazývané hlaholice. V roce 1981 je Jan Pavel II. prohlásil spolupatrony Evropy. Jsou také hlavními patrony Moravy. V Česku se slaví svátek Cyrila a Metoděje 5. července. -
935
Kníže Václav zavražděn Boleslavem I.
Sv. Václav (907-935) je hlavním patronem českého národa a symbolem české státnosti, např. v Kodexu vyšehradském, na pečeti Karlovy univerzity, na mincích či Myslbekově pomníku.
Byl vychováván svou babičkou Ludmilou a vzdělával se na Budči. Po porážce od saského krále Jindřicha Ptáčníka dokázal zachovat svou svrchovanost a založil rotundu sv. Víta, hlavní kostel knížectví. 28. září 935 byl zavražděn ve Staré Boleslavi služebníky svého bratra poté, co se ho sám Boleslav pokusil zabít a nahradit. -
1212
Zlatá bula sicilská potvrzuje Přemyslu Otakarovi I. i jeho nástupcům královský titul. c
Přemyslu Otakarovi I. ji 26. září 1212 vydal v Basileji budoucí římský král Fridrich II. jako odměnu za podporu, již mu Přemysl poskytl v boji o říšskou královskou korunu. Listina potvrzuje PO I. jako českého krále a prohlašuje jeho potomky za dědice českého trůnu. Název listiny je odvozen od pečeti, která je k dokumentu přivěšena. Fridrich II. jako král Sicílie disponoval tehdy pouze pečetí tohoto království. Říšskými insigniemi na své vlastně první cestě do říše ještě nedisponoval. -
1306
Zavražděním Václava III. v Olomouci vymřel rod Přemyslovců po meči
-
1346
Karel IV. se stal českým a římským králem.
Karel IV. se stal českým a římským králem po smrti svého otce Jana Lucemburského, který padl v bitvě u Kresčaku. -
1348
Založení University Karlovy v Praze.
Nejpozději od poloviny 19. století se jako den jejího založení slaví 7. duben 1348. Vzorem pro její uspořádání byly univerzity v Paříži, Bologni a Neapoli, studium začínalo na fakultě svobodných umění („artistické“) a mohlo pokračovat na fakultě teologické, právnické nebo lékařské. Pro rozhodování o celouniverzitních záležitostech byli studenti i učitelé rozděleni do 4 „národů“: českého, bavorského, polského a saského. -
1378
Zemřel český král a římský císař Karel IV.
Karel IV. patřil mezi nejvýznamnější panovníky vrcholného středověku. Byl neobyčejně vzdělaný a inteligentní, plynně hovořil pěti jazyky. Svou moc využil ke konsolidaci českého státu, který byl od jeho doby znám jako Koruna česká. Již jako císař nechal vytvořit Zlatou bulu, nejvýznamnější říšský ústavní zákon, který platil až do zániku Svaté říše římské r. 1806. Ta také upravovala vztah českého státu k říši a potvrzovala jeho výjimečné a nezávislé postavení v rámci říše. -
1415
Mistr Jan Hus byl 6. července tohoto roku upálen v Kostnici.
Jan Hus (asi1370 Husinec – 6. července 1415 Kostnice) byl římskokatolický kněz, český středověký náboženský myslitel, vysokoškolský pedagog, reformátor a kazatel. Hus byl, po Johnu Wycliffovi, jehož myšlenkami a argumentací byl inspirován, jedním z prvních reformátorů církve, který téměř o sto let předběhl své následníky – reformátory Luthera, Bezu, Kalvína a Zwingliho.
Zastávané úřady:
děkan artistické fakulty pražské univerzity (1401–1402)
rektor pražské univerzity (1409–1410) -
1419
Pražskou defenestrací vypukly husitské války.
Účastníci se nejprve shromáždili v chrámu Panny Marie Sněžné, kde kázal kněz Jan Želivský. Násilný převrat byl zřejmě předem plánován, protože se mnoho stoupenců Želivského dostavilo ozbrojeno. Po kázání se odebrali před nedalekou Novoměstskou radnici, kde na radních pod vedením purkmistra Jana Podvínského požadoval propuštění vězněných stoupenců přijímání podobojí. Někteří konšelé byli po útoku na radnici vyhozeni okny a krutě ubiti. Dle Vavřince z Březové se útoku zúčastnil i Jan Žižka. -
1434
Porážkou radikálních husitů v bitvě u Lipan skončily husitské bouře a války.
Vojáci husitsko-katolické aliance v čele s Divišem Bořkem z Miletínka zde drtivě porazili polní vojska sirotčího a táborského svazu. Zahynul i vůdce radikálů Prokop Holý, nejvlivnější husitský politik, na jehož vůli do té doby závisel osud revolučních Čech. Porážka sesadila polní obce z postavení rozhodujícího politického činitele v zemi a umožnila umírněné straně uzavřít dohodu s císařem Zikmundem a legáty basilejského koncilu. Tím bitva předznamenala ukončení občanské války v českých zemích.