-
Vznik Československa
-
První zasedání Národního shromáždění
Prezidentem zvolen Tomáš Garrigue Masaryk, předsedou vlády Karel Kramář, ministrem zahraničí Edvard Beneš a ministrem vojenství Milan Rastislav Štefánik; také byl slavnostně sesazen rod Habsburků a byla přijata prozatímní ústava. -
Mírová konference v Paříži
Mezinárodní konference pořádaná vítězi první světové války, na které se projednávaly mírové smlouvy mezi státy Dohody. -
Nová ústava
Přijata ústavní listina Československé republiky, která nahradila prozatimní ústavu z roku 1918. Vycházela z principu demokratické vlády postavené na klasické trojí dělbě moci a z ochrany lidských práv. -
Schválení zákonu o přechodu na klasický bankovkový model řízený standartní cedulovou bankou.
-
Atentát na ministra financí Aloise Rašína
Hospodářská krize zároveň vyvolala sociální nepokoje spojené s růstem levicových nálad a jejím důsledkem byl i atentát na ministra financí, který utrpěným zraněním podlehl. Ve vládě jej nahradil Bohdan Bečka, a to až do konce funkčního období vlády 9. 12. 1925. -
Karel Engliš ministrem financí - rozpočtová reforma
Rozpočtová reforma provedená v roce 1926 byla především Englišovým dílem a není tedy překvapující, že vycházela z jeho originální teleologické hospodářské teorie.12 Z hlediska státních financí byl její přístup založen na předpokladu, že hospodářská působnost státu zahrnuje rozličné aktivity, podle kterých je nutné rozpočet strukturovat. -
Naplnění zákonu o přechodu na klasický bankovkový model řízený standartní cedulovou bankou.
-
Změna administrativního dělení ČSR
V letech 1918-1928 bylo Československo administrativně rozděleno na 5 samosprávných zemí (zemi Českou, zemi Moravskou, zemi Slezskou, zemi Slovenskou a zemi Podkarpatoruskou). V roce 1928 byla země Slezská spojená s Moravskou, aby se oslabil vliv německého obyvatelstva. V letech 1928-1939 se tak ČSR dělila na 4 samosprávné země. -
Počátky hospodářské krize
-
Period: to
Velká hospodářská krize
Hospodářská konjunktura druhé poloviny 20. let minulého století byla přerušena velkou hospodářskou krizí, jejíž první náznaky bylo možné identifikovat již v roce 1928. Vzhledem k tomu, že Československá republika představovala zemi s velkým podílem zahraničního obchodu na národním důchodu, byla krizí zasažena velmi výrazně. -
Nástup Adolfa Hitlera do funkce říšského kancléřře
Na začátku roce 1933, kdy byla ekonomika mladého československého státu ještě stále v hlubokém propadu velké hospodářské krize, což kladlo značné nároky na deficitní veřejné finance, vyvstal nový problém, který měl mít na veřejné finance zničující důsledky. Tento problém se objevil v zahraničí a byl jím nástup Adolfa Hitlera do funkce říšského kancléře. Jasně agresivní rétorika nových německých vládců nenechávala nikoho na pochybách, že jedním z prvních cílů nové expanzivní politiky bude ČSSR. -
Konec hospodářské krize
-
Postupný nárůst vojenských výdajů za účelem posílení armády
V letech 1934 a 1935 tak můžeme sledovat postupný nárůst vojenských výdajů. Jejich růst však nebyl rozhodně vždy podle představ Ministerstva národní obrany, neboť Ministerstvo financí ve snaze neohrozit ekonomiku bylo naladěno značně restriktivně. Hlavním zdrojem financování dodatečných vojenských výdajů byl v této době zbytek půjčky práce a nový mimorozpočtový fond. -
Abdikace prezidenta T. G. Masaryka
Kvůli vážné nemoci se rozhodl Masaryk abdikovat a na jeho místo nastoupil Edvard Beneš. -
Úmrtí prvního prezidenta ČSR T. G. Masaryka
V září 1937 vážně onemocněl a v pondělí 13. vzdali lékaři v pozdních nočních hodinách další boj o jeho život. Po zánětu plic zemřel, zemřel pro jeho obdivovatele symbol morální velikosti a velké autority. Státní pohřeb se konal v úterý 21. září 1937. -
Mnichovská smlouva -> zánik Československa
Mnichovská dohoda byla završením činnosti Sudetoněmecké strany Konráda Henleina a vyvrcholením snah Adolfa Hitlera rozbít demokratické Československo, což bylo jedním z jeho postupných cílů k ovládnutí Evropy.