Dějepis

zemědělství v Indii

4000 BCE

v povodí Indu, hodně deště a pravidelné záplavy –> úrodná půda – pěstována pšenice, ječmen, proso, rýže
Domestikován hovězí dobytek i sloni

Harappská kultura

Period: 2300 BCE to 1700 BCE

podle nejvýznamnějšího naleziště – města Harappa
další významné naleziště – město Mohendžodara
domy z pálených cihel, domy byly podle vykopávek dost komfortní, ale zcela nezdobené, ulice navzájem kolmé, jednotný stavební plán pro města, kanalizace, koupelny a splachovací záchody
do dnes nerozluštěné písmo (protoindické),
Obchod s Mezopotámií, protože se tam našly pravé harappské pečeti
Jednalo se zřejmě o velmi centralizovanou obrovskou říši, která však z nejasných důvodů zanikla

Čína - první státní útvary

2000 BCE

nacházíme v povodí Žluté řeky.

Vznik státu na území Číny

1100 BCE

prosazení kmene Čou
V čele stál wang – král s božskými atributy (užíval titul Syn nebes)
wang nemohl sám spravovat tak rozsáhlé území – jednotlivé oblasti dával do správy svým zástupcům ču-chou (jejich význam se odvíjel od velikosti území, které dostali do správy – podle toho také stanoveny dávky odvodů wangovi – nejčastěji ulovená vzácná zvěř jako nosorožci nebo sloni, dále pak dobytek, rákos, želví krunýře nebo keramika)

Indie - Historické obdoví

600 BCE

v této době vzniká buddhismus i džinismus, obě náboženství jsou charakteristická reinkarnací a vlastní dobrou vůlí člověka, která vede k vysvobození

sjednocení říše na území Číny

221 BCE

Po staletích bojů sjednotil roku 221 př. n. l. celé území Číny stát Čchin, který dal dnešní Číně zároveň jméno, panovníkem byl Jing Čeng, který se stal Prvním císařem
demilitarizoval říši, zabavil zbraně

Nástup nové vládnoucí dynastie Chan

202 BCE

Druhý císař vládl velmi bezohledně a krvelačně → během necelého roku proti němu vypuklo povstání a následovaly dlouhé boje o moc – končí nástupem nové vládnoucí dynastie Chan

Stěhování národů

Period: 100 to 900

Edikt Milánský

313

Konstantin I. vydává Edikt milánský - každý obyvatel se může svobodně rozhodnout o své víře

křesťanství národní náboženství

380

Theodosius prohlašuje křesťanství státním náboženstvím

Rozdělení Římské říše

395

Theodosius umírá, rozděluje říši mezi své dva syny
Honorius – západní část
Arcadius – východní část
= faktické rozdělení římské říše

Dobytí Říma Vizigóty

410

Vizigóti dobyli Řím, Honorius se s nimi ještě dohodnul a usadil je v okolí dnešního města Toulouse

Bitva na Katalaunských polích

451

dopadla nerozhodně Attila (vůdce Hunů) se po roce vrátil na další tažení, ale papež Lev I. a mor v jeho armádě ho odradili od dalších akcí

Zánik Západořímské říše

476

koncem starověku a začátek středověku.

Středověk

Period: 476 to 1492

rok 410 – Germáni vyplenili Řím
rok 476 – pád Západořímské říše (nejčastěji přijímaná varianta) Kolem roku 1450 – vynález knihtisku
rok 1492 – objev Ameriky (nejčastěji přijímaná varianta)
rok 1684 – konec třicetileté války raný středověk: roky 476 – 1000
vrcholný středověk: 11. – 14. století
pozdní středověk: 14. – 15. století

Vpád Franků do Gálie

480

Frankové pod vedením krále Chlodvíka (jedná se o podobu jména Ludvík) z rodu Merovejců vpadli do Galie, podmanili si tamější Kelty a germánské kmeny.

pokřtění Chlodvíka

496

Chlodvík se nechává pokřtít → navázána úzká spolupráce s papežem.
V průběhu 6.-7. století moc Merovejců oslabovala, stále větší moc získávali (oproti panovníkům) tzv. majordomové, což byli správci královských dvorů – postupem času zaujímají pozici nejvyšších úředníků v říši.

stěhování národů

500

Příchod slovanů

Period: 500 to 600

Slované se vydávají třemi směry:
Východní Slované → střední Rusko
Jižní Slované → Balkánský poloostrov
Západní Slované → prostor od Baltského moře až k Alpám
Západní Slované → prostor od Baltského moře až k Alpám

Slované u nás nahradili Germány

535

Konec antického období

592

Justinianus nechal uzavřít athénskou Platónovu akademii, protože byla pohanská.

Sámo sjednotil Slovany proti Avarům

623

franský kupec Sámo sjednotil Slovany proti Avarům – kmenový svaz v čele s náčelníkem Sámem → Sámova říše

bitva u Wogastisburku

631

bitva proti Frankům u Wogastisburku je pro Sáma vítězná (poražen Dagobert, šlo mu zřejmě o tribut)

Sámo umírá, říše se rozpadá

658

Bitva u Poitier

732

V první polovině 8. století jeden z nich, Karel Martel, ovládl celou říši, proslavil se v bitvě u Poitier porazil Araby tlačící se dále do Evropy (na základě vítězství v této bitvě získal přízvisko Martel – tedy Kladivo).

na trůn nastupuje dynystie Karlovců

751

Syn Karla Martela – Pipin Krátký – svrhnul posledního Merovejce a sám se chopil trůnu → roku 751 nastupuje dynastie Karlovců
Pipin získal podporu papeže, který prohlásil franckou korunu za dědičnou v rodě Karlovců.
Na oplátku Pipin dobyl na severu Apeninského poloostrova území a předal je papeži → vznik papežského státu.

Vláda Karla Velikého

Period: 768 to 814

Rozšiřoval říši, koncem osmého století vyvrátil zbytky langobardské říše a nechal se roku 800 korunovat od papeže na císaře → obnovení císařství na západě.

Karel Veliký císařem

800

Papež Lev I. korunoval Karla Velikého císařem

Velkomoravská říše

833

Velkomoravská říše

Period: 833 to 906

Verdunská smlouva

843

obrovská Karlova říše je rozdělena Verdunskou smlouvou mezi tři jeho vnuky:
Karel Holý
Lothar I. (vzniká Lotharingie – od ní odvozen název Lotrinsko)
Ludvík Němec

příchod Konstantina a Metoděje na Velkou Moravu

863

založení státu Kyjevská Rus

882

V Novgorodu vládl kníže Rurik (Varjag Rurik), z jehož rodu pocházel Oleg (Varjag Oleg), který roku získal Kyjev a založil stát Kyjevská Rus, vládnoucí rok = rurikovská dynastie

Velké schizma

1054